| Lůca1 |
 |
(25.10.2018 11:44:11)
Jsem 10 let vdaná, mám s manželem 2 kluky a to 10 a 7. V manželství jsem nebyla úplně šťastná, spousty věcí jsem musela umět překousnout, spousty věci mi vadilo, když toho bylo moc, tak jsem se vybrečela a život šel dal.. ale všechno jsem dělala kvůli dětem. Na druhou stranu jsem si řekla, tak není to tak nejhorší .. manžel mě nebije, nekouří, nepije, nechodí do hospody a peníze taky vydělá.. Jenže všechno bylo doma jinak na mě, s ničím mi nepomohl, dovolenou, nákupy, starost o domácnost a o děti všechno na mě..(přeci chodí do práce..)a doma jsme žili jak dva spolubydlící a jediné společné téma, byla společná práce.. Když jsem měla chuť něco řešit, bylo to jak házet hrách na zeď, nikdy se nic nezměnilo. Tak plynul čas, a do života mi nedávno vlítnul úplně náhodou jeden muž, vlastně si mě našel sám.. Chvíli jsem odolávala, ale nakonec nebyl problém se do něj zamilovat, potkala jsem muže u kterého najednou nebylo nic problém, úžasná komunikace, ochotný cokoliv udělat, hlavně, abych byla spokojená, máme spousty společných zájmů, v manželství nikoliv, všechno jsem dělala sama.. a je to prostě člověk o kterého se mohu opřít a je tu pro mě, což jsem dříve bohužel neznala.. co jsem si doma jednoduše neudělala sama, to jsem neměla.. moc mě to vysilovalo a ubíralo spousty sil a energie. Bylo to tak, že já jsem dávala, ale nikdo nedával mě.. bylo to náročné..
Takže jsem se celkově zamilovala až po uši a vím, že chci manžela opustit.. ALE.. nový přítel bydlí 70km daleko a pro mě je to velká změna.. budu si muset najít novou práci, to je nejmenší problém, ale nevím, jak to vyřešit s dětmi. Mám strach, že to pro ně bude velký problém, budou muset změnit školu a hledat si nové kamarády, taky ale vím, že bez dětí být nechci.. ale ani s manželem.. Přemýšlím, že se budu muset zeptat nějaké psycholožky, aby mi poradila. Bude to hrozně těžké, ale ten muž mi za to prostě stojí.. Máte někdo podobné zkušenosti, jak jste to řešili u Vás? Asi přemýšlím o tom, že nechám děti dokončit ročník na staré škole, a od září by šli jinam, budou mít čas si na to zvyknout, ale nevím jak to zvládnu já bez dětí, a hlavně manžel se neumí tak dobře ve své sobeckosti postarat, nebo si to myslím .. nevím.. Ještě to nemusel dělat déle než třeba jeden den.. Jak jsem psala, všechno jsem doma obstarávala já.. A musím říct, že i pro něj to bude mega rána, až ho opustím.. a bude se s tím muset vyrovnat.. Děkuji za rady.. 
|
| Z+2 | 
|
(25.10.2018 11:50:58)
No tak, uvídí se jak to bude potom co to rozstřelíš. Ukáže se jak moc to bude fungovat ve společné domácnosti, protože je jiné být v pohodě a všechno jít, dvě hodiny týdně a 24 hodin denně. 
A nevím proč si myslíš, že děti zůstanou automaticky s Tebou. manžela to třeba přinutí se vzchopit a zabojovat o střídavku. Pořídit nějakou novou ženu a ta se třeba taky bude chtít starat. Jo a uvidíš, jak kluci tvoji nevěru vezmou a jak bude fungovat vztah s novým mužem. Rozhodně to nemusí být ideální. Pro děti nepochybně stres.
|
| Cimbur | 
|
(25.10.2018 13:59:05)
Co o střídavku. Do své výhradní péče je může chtít, zvlášť, když ukáže, jak dobře to bude bez mámy celé měsíce zvládat.
A když bychom si v tomto příběhu prohodili pohlaví, tak bychom výhradní péči zůstavšího rodiče považovali za skoro automatickou.
|
|
| Marika Letní | 
|
(25.10.2018 18:11:46)
"jen.k vuli detem bych urcite nezustavala kdyz nemam partnera rada"
V současnosti je populární dávat na odiv sobectví rodiče, kdy staví svoji spokojenost nad spokojenost dětí. Ve chvíli, kdy si jen nerozumí, není tam násilí, nenávist, dluhy, alkohol apod. je podle mě útěk k milenci/milence a táhnutí dětí za sebou totální egoismus.
|
| Z+2 |
|
(25.10.2018 18:17:32)
Muže být a nemusí. To je na každém. Někdy je to v konečném důsledku lepší pro všechny. Ale to si musí každý zhodnotit sám.
|
|
| Marika Letní |
|
(26.10.2018 11:19:19)
Danulu "tim ze si clovek.poridil deti musi vydrzet nez dospeji?"
Jo, přesně to si myslím. Pokud není sobec, má na prvním místě děti. Ty potřebují ochranu, stabilitu. Teď se každý hnípe z nudy v tom, jak děsně je spokojen či nespokojen. Místo snahy o nápravu, jde hledat štěstí jinam, bez ohledu na malé děti.
Je to takový trend, neudržovat stávající věci, aby fungovaly. Opravovat se nevyplatí, šup s tím na smetiště a pořídit nové. Však je to vidět aktuálně na stavu pražských mostů. Do oprav se neinvestovalo, to není populární, tak je necháme zchátrat do té míry, že už není pomoci a spadnou nebo je zbouráme. Stejně tak se vztahy.
|
|
|
|
|
Bohuzel casto realita 
Já byla vždycky kreativní. Raději si vytvářím vlastní originály.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)