| Žžena |
 |
(1.1.2019 18:23:16)
Já nevím, co je na nádobí k neumění. Prostě houbičkou s jarem ošudláš nečistoty a opláchneš, princip zřejmý, zručnost se nabývá praxí.
|
| Jahala. | 
|
(2.1.2019 11:36:05)
 Ženo, přesně to jsem řekla šesťákovi, když byl při vaření ve škole vzteklý, že to neumí - to dělá myčka nebo matka...
Tak jsem se ho zeptala: a čistej talíř jsi uz viděl? Fajn tak vem hadr a šudlej to do té doby než to bude vypadat jako čistej talíř... 
Byl uražený...
|
| Půlka psa | 
|
(2.1.2019 12:00:21)
Já ten dotaz pochopila spíš tak, jestli už to někdy dělaly. Naše asi vážně neměly příležitost, kuchyň bez myčky nikdo blízký nemá a pod stan nejezdíme. Vlastně jo, na vodu, ale jíme v hospodě. Nicméně nepochybuju, že až jednou budou muset, tak nádobí umyjí. Metodicky v tom žádná složitost.
|
| neznámá |
|
(2.1.2019 13:25:00)
Půlko, přesně tak. Berete téma zbytečně vážně.
Nádobí umyje i nesvéprávná osoba (teď doufám, že nedostanu přednášku o tom, kdo je nesvéprávná osoba ), dokonce i já bez houbičky umyju nádobí, ale neodsýpá to, štve mě to, nemám gryf.
No a děti nikdy nikoho neviděly mýt nádobí, jako asi by nekupovaly po každém obědu nové, ale chvilku by jim trvalo zjistit, jak se to vlastně dělá.
Za celou dobu, co jsem chodím, jsem si ještě nezvykla, jak se zde všechno bere vážně, každá blbost se rozebírá do posledního písmenka. Jestli je někdo takový i ve skutečným životě, tak musí být celkem nuda.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(2.1.2019 13:34:56)
"všechno bere vážně, každá blbost se rozebírá do posledního písmenka. Jestli je někdo takový i ve skutečným životě, tak musí být celkem nuda."
náhodou to často přináší úžasné situace
já občas bojuju sama se sebou, abych nezabila syna - on bere všechno velmi vážně, přesně a trvá na podrobnostech (s věkem ho teda postupně vedu k tomu, že život se tak brát nedá, já jeho trénuju v nadhledu, on mne ve větší důslednosti)
posledně jsme měli nabírat po cestě od babičky manžela na zličíně, dohoda byla, že ve dvě na zličíně - po cestě syn začal upozorňovat, že nestíháme, protože podle map máme na dojetí do cíle ještě 20 minut a je 13,42 můj argument, že tam budeme pár minut po druhé hodině neuspěl "řeklo se ve DVĚ"... dal pokoj, až když jsem mu připomněla, že se řeklo na zličíně a ne u globusu
|
| neznámá |
|
(2.1.2019 13:40:27)
JO, můj nejstarší je stejný.
Já jsem milovník cynismu, nadsázky, ironie a černého humoru, on to nechápe, vše bere vážně. Je jak Sheldon Cooper, každý vtip rozebírá do posledního detailu, teď se naučil ptát, jestli to je ironie nebo to myslím vážně. Asi mi z něho naprosto vážně hrábne.
|
|
| TaJ | 
|
(2.1.2019 13:43:09)
Rose, něco podobného máme doma ...syn se ptá, v kolik hodin někam dojedeme...je mu řečeno, že asi ve dvě...načež pokud dojedeme o pár minut dřív, nebo později, tak hlásí "tati, jsi tu moc brzy", případně "tati, máš 2 minuty zpoždění...", když řekneme, že budeme vyjíždět KOLEM druhé, tak je z toho celý nesvůj...stejně jako nesnáší údaje "za chvíli" apod...
|
| neznámá |
|
(2.1.2019 13:44:41)
KDyž pronesu "je půl druhé"
Dítě mě opraví "není půl druhé, je třicet dva, to není půl"
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.1.2019 13:56:09)
neznámá, tinko, JO... to je přesné
u nás je to ještě vtipné tím, že syn má vlastně rád humor, rozumí ironii, chápe nadsázku, miluje černý humor, ale sám se sebou musí v tomhle bojovat... sám si z toho občas dělá legraci, ale pokud je třeba unavený, přetažený nebo se necítí pohodlně, veškerý humor jde stranou a trvá si na svých pravidlech... pak ho můj humor (který má jinak vážně moc rád) naopak rozčiluje a potřebuje fakt jednoduché a přesné vyjadřování...
říkáme, že je jako kříženec mistra beana, sheldona coopera a pana monka
|
|
| TaJ |
|
(2.1.2019 14:28:40)
Neznámá, přesně, to máme denodenně, většinou několikrát, neustálé dohady o přesnost časových údajů...takové to "koukej, už bude deset, jdi spát..." - "nene, až za 17 minut!"
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(2.1.2019 14:34:27)
největší peklo jsou digitální hodiny... někdy kolem 5 let se naučil číslice a poměrně rychle pochopil význam digitálních hodin - nastávaly pak denně situace jako "je 18:31 jak to, že ještě nejsou simpsonovi, měli začít v 18:30" (vyhrožovala jsem, že zrušíme čas na videu a dám do obýváku analogové hodiny - ty nemá rád dodnes, jsou mu málo přesné )
|
| TaJ |
|
(2.1.2019 14:41:38)
Rose, syn taky ručičkové rád nemá, ale my je tedy máme v každé místnosti, plus teda na set top boxu u televize jsou digitální a pak ještě nahoře má digitální budík...ale v těch ručičkových se pořád trochu ztrácí, takže když řekneme, že ve čtvrt na dvě, tak někdy neví jestli je to 13:15, nebo 14:15 a pokaždé se nás ptá i na digitální podobu...na druhou stranu ani na těch ručičkových mu nedělá problém během vteřiny spočítat, kolik minut chybí do celé, aby mě upřesnil ...už jsme si tak nějak zvykli, bohatě se v tom vyžívá u těch svých milovaných jízdních řádů vlaků a autobusů apod...jinak já už jsem poslední dobou (nejen kvůli tomuhle) téměř přesvědčená, že je buď asperger, nebo prostě že tam nějaká PAS je, takže ho tak prostě bereme...i takové to sociálno a komunikace s ostatními lidmi je často někde trochu jinde...co nadělám, no...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
) je nepřijatelné 
.
.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)