| Červená řepa | 
 |
(5.1.2019 16:14:49)
Uvítám jakékoli příběhy těch, co si tím prošli. Zkušenosti s léčbou, s pokroky, vlastní prožitky. Hledám odkaz na forum rodičů se stejným problémem, kde bych mohla najít povzbuzení, ale nic jsem nenašla.
Už to trvá strašně dlouho a žádný posun, AD první volby bez efektu, dlouhé čekací doby všude -málo možností volby, psychoterapeut nesednul, na dalšího čekáme. Jsem strašně vyčerpaná, ale musím fungovat v "normálním" modu (péče o další děti, domácnost, zaměstnání, studium) a nedat pokud možno na sobě nic znát. Poslouchat denně že vaše milované dítě si přeje zemřít, vídat ho jak se nelidsky trápí, mít každou hodinu strach o jeho život nakonec hospitalizace v PN, se kterou sama nejsem smířená. Nejhorší je ta bezmoc. A co bude potom? Zaberou jiná antidepresiva??? Už nevím, zda tomu vlastně sama věřím. Hodně otázek, málo odpovědí. Moc uvítám vaše zkušenosti. Děkuji.
|
| Viollett | 
|
(5.1.2019 18:09:14)
Myslím, že v takovémhle případě je nezbytné najít dobrého terapeuta. Mám od známých skvělé reference na tuto terapeutku pro děti a dospívající:
http://www.therapeutica.cz/
Dělá prý i telefonické krizové intervence v případě sebevraž. úmyslů atd.
Zkus to, třeba to zafunguje.
|
| Červená řepa |
|
(5.1.2019 18:33:30)
děkuji, máme nového terapeuta na doporučení, ale ještě jsme u něj nebyli. Ten odkaz si ale schovám, kdyby náhodou.
|
| Mončák |
|
(7.1.2019 9:40:24)
Čekání je na prd, bohužel nic jinýho nejde dělat. AD se musí strefit, taky se to u nás nepovedlo napoprvé. Než si sedl lékař, léky...Ve škole se tvářili, že si vymýšlíme, na AD jsem nakonec na chvíli skončila taky. Pobyt v nemocnici. Berte, a nechoďte na návštěvy každý den. Pobyt pomůže, potomkovi i vám. Ale když tam budete chodit každý den, budete zas vyplivlá. Pobyt nechte 6-8 týdnů minimálně. V žádném případě se nenechte ukecat, že budu poslouchat, hodnej, nebudu dělat problémy...Vydržte. Je to o nervy, ale pomůže to. Oběma stranám. A hlavně, dítě problémy nedělá. Toho se držte, oba. Je to nemoc, blbá, protivná, vlezlá, ale dá se léčit. Ten pobyt, to je hlavně o výdrži matky. Dala jsem to 4x. Přiznávám, po 5. bych to nedala. Doufám, že to nebudu muset zažít. A fakt je, že po 7-10 dnech jsem zjistila, že jsem v klidu a je mi líp. A můžu dál fungovat. Fakt to pomůže. Držím palce. Vydržte.
|
| Červená řepa |
|
(8.1.2019 21:48:11)
mockrát děkuji.
|
|
|
|
|
| Alraune | 
|
(5.1.2019 18:19:41)
Najít fungující antidepresiva chvíli trvá, zvlášť když je dítě v pubertě. Navíc po nasazení trvá tak měsíc, než plně zaberou. No a dál... podle toho, jak těžký stav je. Pokud se dá zvlátnout medikací, tak normální život, občas výměna léků, někdy lékové prázdniny... Pschychická nemoc je jako třeba cukrovka. Trochu člověka omezuje, ale když se naučí s ní žít, může prožít šťastný život prakticky větších potíží.
|
| Červená řepa |
|
(5.1.2019 18:40:53)
Po měsíci prvních AD byl stav nezměněný, spíš horší, protože deprese trvala o další měsíc déle...Předtím skoro dva měsíce čekání na dětského psychiatra, protože těch je zoufale málo, to také stav zhoršilo. Asi jsem neměla čekat, že hned první AD zaberou. Nemám po té zkušenosti v antidepresiva moc důvěru, ale modlím se, abych se pletla. Jinak ano, beru to jako normální nemoc, hlavně ale, aby už ten akutní stav pominul a rýsovalo se řešení...
|
| Alraune |
|
(5.1.2019 18:53:22)
Antidepresiva berou miliony lidí a díky nim fungují. Deprese se nedá překonat vůlí, stejně jako se nedá vůlí vyléčit chřipka. Chápu, že u dítětě je to těžké... když léky zaberou, získa člověk "náhled nemoci", pozná pak, co je normální stav a co je projev nemoci. Zvenčí je to samozřejmě mnohem těžší odhadnout.
|
| Červená řepa |
|
(5.1.2019 18:57:28)
to vím, už jsem nastudovala snad všechny dostupné odborné články na netu. Je to spíš takový povzdech.
|
| Alraune |
|
(5.1.2019 19:00:46)
Každopádně je lepší, když pomoc přijde včas. Tomu nemocnému to ušetří utrpení, které nemá žádný smysl. Navíc je docela možné, že po pubertě se stav zlepší.
|
|
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(5.1.2019 18:58:42)
sice neporadím, ale zeptám se, jak zvládá školu?
mám ve škole jednu slečnu s depresí, trvalo mi půl roku, než jsem přesvědčila její rodiče, že má holka problém, který bez psychologa nezvládne, ideálně potřebuje psychiatra
první psycholog nepomohl, všechno od začátku, pak teprve psychiatr, ale od jedné návštěvy k druhé tři měsíce, léky na pro případ krize, v krize je téměř pořád, tak lék bere jako krajní řešení
a proč se ptám na školu, strašně moc se zhoršila, často chybí
já vím proč, takže v tom problém není, ale jak zvládat dohánění za dobu, kdy nedošla ani do školy ve stavu, kdy to stejně není ideální?
|
| Červená řepa |
|
(5.1.2019 19:50:56)
Nezvládá, chodila do školy v poslední době tak 3x týdně max, dle stavu, musela jsem jí často omlouvat. Ve škole jsem to domluvila, všichni kantoři jí skvěle vyšli vstříc a netlačili na ní s doháněním látky, dopisováním testů atd. do doby, než bude ok, to by stav akorát zhoršovalo. Psychiatrička mi řekla, že je dobré, aby dítě do školy pokud možno chodilo (aspoň nějaká činnost, režim...). Problém je ale v tom, že člověk v těžké fázi deprese nevidí absolutně důvod proč se o něco snažit, proč se učit, proč tam vůbec jít. Život pro něj nemá smysl. Navíc má dítě v depresi i problém se soustředěním. První psycholog často nesedne, jako nám, bohužel, stejně jako zřejmě i léky, je to běh na strašně dlouhou trať. Psychiatr napíše lék a nashledanou, a čeká se a čeká. Ale kontroly jsme měli co dva týdny, v takovém stavu tři měsíce snad není možné?! A antidepresiva ta holčina nebere? S tím doháněním se nedá prostě dělat nic, dokud se nestabilizuje, jsme v úplně stejné fázi a jen doufám že nebude muset opakovat ročník. Komisionální přezkušování asi hrozí.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(5.1.2019 19:57:07)
děkuju
Ve které je třídě? já mám v tomto stavu bohužel holku v devítce, chytrou, chce na gympl
prý je potřeba minimálně tolik času na návrat k normálu, kolik času strávilo děcko v depresi, myslím ve vztahu k učení a dohánění
má tvý dítě ve škole někoho, za kým může zajít a nemusí už nic vysvětlovat, nestydí se, mluví otevřeně? myslím, že to může hodně pomoct,a je asi jedno, jestli je to učitel, spolužák nebo uklízečka
|
| Červená řepa |
|
(5.1.2019 20:15:25)
Ano, má, je to skvělý člověk. Ale ví to i ostatní kantoři. Je na víceletém gymplu, asi naštěstí. Stejně času, kolik strávilo v depresi? To je tedy hodně. Je to těžký, člověk jakoby si nemohl dovolit zaklopýtnout, aby už nebyl v hrozném skluzu. Ale říkám si, že tady jde o život, co je proti tomu opakování ročníku. Blbá ale je zase ta změna kolektivu. Navíc snížení sebevědomí téměř na nulu = další příznak deprese, pocty viny, vlastní "neschopnosti", dítě pak může možná brát opakování ročníku jak své selhání, nedostatečnost. Ale třeba by to bylo řešení pro tu tvou holčinu, aby se připravovala na zkoušky v době, kdy už bude dobrá.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(5.1.2019 20:23:35)
jj, ty pocity viny jsou asi hodně těžký, cokoliv chápe jako vlastní selhání, i třeba angínu, za vším vidí svou neschopnost, možná proto, že kvůli depresi je často ve stavu, kdy nic nemůže, tak každou situaci, se kterou si neumí poradit, chápe stejně
|
| Červená řepa |
|
(5.1.2019 20:30:42)
Přesně tak. I samo to, že má depresi je "selhání". Mé dítě se mi omlouvalo, a ujišťovalo se, jestli to nevadí, když jsme se společně rozhodli pro hospitalizaci v PN. 
|
|
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(5.1.2019 20:02:24)
Ber jako obrovskou výhodu, že ti dítě věří, svěří se ti, ty ho bereš vážně, reaguješ správně, jen musíš být vždycky nablízku
Čím víc času spolu trávite, tím víc si můžeš všimnout případné změny v chování a zareagovat na to
|
| Červená řepa |
|
(5.1.2019 20:18:48)
Máš pravdu, uvědomuji si, že to je v té mizérii velké plus, dítě je otevřené. Znám dítě ve stejním věku, co se v podobném stavu s rodiči absolutně odmítá bavit, ačkoli oni mají velkou snahu.
|
|
|
| Ridwen2 | 
|
(5.1.2019 20:24:40)
Deprese v adolescenci je běh na dlouhou trať. Mám zkušenost, v patnácti letech nástup příznaků, komplikovaný tím, že to nasedalo na jinou diagnózu. Do školy chodil, ale duchem tam minimálně půl roku přítomný nebyl. Skončilo to pobytem v léčebně, kde vyladili medikaci, od té doby je už tři roky v pořádku. U dospívajících může být někdy epizoda deprese ojedinělá, když se spojí víc věcí dohromady s hormonální bouří.
Pokud by nebyl problém opakovat ročník, bylo by to z mé zkušenosti dobré řešení - až se stabilizuje, nebyla by akademicky pod takovým tlakem. Obecně je dobré, když se to zaléčí, dlouhodobě velmi pravidelný režim, dobrá psychohygiena, hodně odpočinku, rozvíjet zájmy a koníčky, obecně nižší zátěž, hlídat emoční výkyvy. Na dlouhodobou terapii u dětí a dospívajících je v Praze výborná dr. Wawroszová z Psychosomatické kliniky. A v nakladatelství Portál o tom nedávno vyšla pro dospívající knížka (Bev Cobain: Když už na ničem nezáleží).
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(5.1.2019 20:26:37)
ta knížka je pro tyto děti, nebo pro rodiče?
|
| Ridwen2 |
|
(5.1.2019 20:32:43)
V zásadě je určená těm dětem, ale jsou tam i pasáže pro rodiče.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(5.1.2019 20:35:00)
ptám se proto, jestli ji můžu té holce doporučit k přečtení, nebo ne, takže můžu
|
|
|
|
| Červená řepa |
|
(5.1.2019 20:42:37)
Tu knihu mám vyhlídnutou. Díky moc za sdílení zkušenosti a cenných rad, je to pro mě moc důležité. Je to krásné slyšet, že je tvé dítko v pořádku. Mé nastoupilo do léčebny teď. Rozhodnutí to bylo těžké, ale už to nešlo v domácích podmínkách dál táhnout. Velmi doufám právě v to, že se jim podaří vychytat medikaci, jak píšeš, což se v ambulantní léčbě nedařilo. Obnovit vše, nejen školu, bude běh na dlouhou trať, dítě se od všeho odseklo, koníčky ukončilo, přátelství ukončilo, všeho se zbavilo...
|
| K_at |
|
(5.1.2019 20:46:35)
Repo, konicky, skola, cert to ted vem. Tvoje je dite je vazne nemocne. Vse ostatni se povede, az se stabilizuje. Reseni se najdou. Z lecebny nemej vycitky, ac to musi byt straslive tezke. Ted se chvili staraji odbornici. Ty se trochu dobij, dospi.
|
| Červená řepa |
|
(5.1.2019 20:59:37)
Pro dítě jsou ale právě vrstevníci a koníčky v tomhle věku alfa a omega. Špatně se na to bude navazovat. Bude to těžké. Děkuji za podporu 
|
|
|
| Ridwen2 |
|
(5.1.2019 20:58:25)
Já jsem si taky nebyla vůbec jistá, jestli mám svoje dítě vrhnout do spárů české hospitalizační psychiatrie, úplně tě chápu. On tam navíc nechtěl, neměl na svoji situaci vůbec náhled a bral to tak, že jsme ho za trest zavřeli do blázince. Nebylo to pěkné období. Ale dětské oddělení v Bohnicích je velmi lidské, žádný Přelet nad kukaččím hnízdem, a zpětně si myslím, že to pomohlo. Držím vám palce.
|
| Červená řepa |
|
(5.1.2019 21:04:21)
Díky . Na mě to trochu jako přelet nad kukaččím hnízdem teda působilo, ale pak mě jednotlivé detaily trochu pohled začaly měnit. Zatím je to krátce, uvidím. Jiná cesta ale již nebyla, snažila jsem se své pocity na dceru nepřenést, a zdá se že se to snad povedlo.
|
| Červená řepa |
|
(5.1.2019 21:12:54)
Nechci tady jít do detailů. Týkalo se to zřejmě sebehodnocení, seběvědomí, pocitů nedostatečnosti. To je má dedukce, z projevů. Zpětně mám dojem že bylo špatně něco v přechodu z dětství do puberty.
|
|
|
|
|
| byvala radka |
|
(7.1.2019 9:45:19)
"dítě se od všeho odseklo, koníčky ukončilo, přátelství ukončilo, všeho se zbavilo..."
a jak to probíhalo, nějak postupně nebo prostě nechtělo nikam jít, nikoho vidět...
co kamarádi a kamarádky, nekontaktovali ho i přes jeho nezájem třeba?
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(7.1.2019 10:12:41)
radko, kamarády to po nějaké době přestane bavit se snažit
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)