Konzerva |
|
(10.1.2020 9:51:22) Situace:
rodič žije sám se svým dítětem ve věku 10 až 16 let. Ten rodič nikoho nemá, ale rád by měl, tak to různě zkouší. Nechce partnera pro soužití v jedné domácnosti, jen někoho, s kým by si užíval různou zábavu. Něco dohromady i s tím dítětem, něco jen ve dvou.
Takže to dítě se s tím člověkem postupně seznámí, protože občas je nějaká společná aktivita nebo rodič řekne "dnes přijdu pozdě, protože jdu s X do kina".
V kterém okamžiku si myslíte, že je vhodné říct tomu dítěti, že ten dotyčný už není (nebo nebude) jen známý/á, kamarád/ka, ale že s ním chodím? Bezpochyby by k tomu mělo dojít, když bychom měli někde společně spát tak, že já spím společně s tím člověkem a to dítě jinde, ale k takové situaci nemusí dojít vůbec. Třeba u mě nikdy nespí, takže sex se odehrává jen u něj nebo v hotelu (nebo v autě).
Kamarádka se rozešla s partnerem a po dvou letech si někoho našla. A teď tohle řeší, kdy, jak a co říkat svému dítěti. A já jsem zjistila, že vlastně nevím, že na to nemám názor, protože tím, že žiju s rodičem svých dětí, jsem tohle nikdy řešit nemusela.
1) Měl by ten rodič otevřeně říkat dítěti, že chodí na rande, myslím, když jde zatím jen o oťukávání? 2) Nebo má počkat, až skončí fáze oťukávání a bude vědět, že to s tímhle zkusí a bude s ním chodit? 3) Nebo má počkat až párkrát dojde na sex, protože to je oblast, na které to může rychle ztroskotat? 4) Jak podrobně může rodič s dítětem probírat nové partnerské problémy?
|
Kudla2 |
|
(10.1.2020 9:59:09) Tak to taky netuším, ale myslím, že 4) by neměla nastat ani u vlastního rodiče. Svoje partnerské problémy by si měl snad řešit každý sám a když už musí s někým jiným, tak s někým na stejné "úrovni", jako je sám, s vlastním dítětem mi to nepřijde vhodný.
Navíc když s ním má problémy už ve fázi oťukávání, tak nejspíš bičuje mrtvýho koně.
|
Konzerva |
|
(10.1.2020 10:06:14) Kudlo,
já myslím, že úplně se nemůžeš vyhnout tomu, abys s dítětem o partnerských problémech nemluvila. I když jde o vlastního rodiče. Třeba se někdy pohádáte a nedokážete to před dítětem utajit, nebo vyjde najevo, že máte na něco odlišný názor - třeba jestli má dítě chodit na nějaký kroužek, a v takovém okamžiku by se to tomu dítěti mělo nějak vysvětlit, v čem je ten váš rozpor.
Takže pokud se to týká bezprostředně toho dítěte - třeba ta neshoda kolem kroužku, tam je to jasné.
Ale do jaké míry třeba dítěti říct "Jsem smutná, protože jsme se s Pepou už dlouho neviděli, stýská se mi po něm a uvidíme se až za 2 týdny." Nebo "chtěla bych jít do divadla, ale Pepovi to nic neříká, tak mě to mrzí".
|
Tulka. |
|
(10.1.2020 10:11:24) No,to nevím.Že se mi stýská po Pepovi bych dětem asi nevykládala,to bych se svěřovala kamarádce.Proč s tím děti zatěžovat.
|
Konzerva |
|
(10.1.2020 10:15:23) Tulko,
já mám na jednu stranu taky pocit, že to jsou věci, které bych měla řešit s kamarádkou a ne s dětmi. Ale zase na druhou stranu, nemůže to pro ně být pozitivní zkušenost v tom, že uvidí, že najít si vhodného partnera není jen tak? Že když oni sami hned nezačnou chodit s prvním, kdo je pozve na rande, že to je normální?
|
|
čajka |
|
(10.1.2020 10:31:54) "proč tím děti zatěžovat" No, pokud jsem smutná a stýská se mi, tak si toho děti asi všimnou. A pokud jim neřeknu proč, tak to zatížení taky přece je. Teda nemyslím to, že jsem teatrálně smutná, abych si mohla postěžovat, to samozřejmě ne... Asi hodně záleží, jak to v té rodině funguje obecně, jestli se navzájem sdílí hodně, nebo spíš míň. A taky na věku, rozptyl 10 - 16 let je dost velký.
|
|
|
Kudla2 |
|
(10.1.2020 10:16:19) Konzervo,
asi se tedy dost lišíme v názoru na to, co jsou to "partnerské problémy".
Třeba to s tím kroužkem vnímám jako běžnou provozní záležitost a to, že máme každý na něco trochu jiný názor, taky.
Ale my se pak o těch názorech většinou bavíme a snažíme se dojít k takovýmu řešení, který by bylo přijatelný pro všechny. A u toho děti můžou skoro vždycky klidně být (krom věcí, který se týkaj přímo jejich výchovy, to si radši vyříkáme v soukromí a jim pak sdělíme výsledek), protože se na tom učej, jak se dá mezi sebou domluvit.
Za "partnerskej problém" bych označila třeba nevěru, lhaní, situaci, kdy že by jeden silou mocí prosazoval něco, přes co by u toho druhýho "nejel vlak"- a to si myslím, že dětem nepřísluší řešit ani u vlastních rodičů, natož u cizích "Pepů".
|
|
Půlka psa |
|
(10.1.2020 10:34:04) "úplně se nemůžeš vyhnout tomu, abys s dítětem o partnerských problémech nemluvila. .............. vyjde najevo, že máte na něco odlišný názor - třeba jestli má dítě chodit na nějaký kroužek,"
Prosím tě, jak by nějakej kroužek mohl být partnerský problém? Pokud se nejedná zrovna o kroužek pro malé džihádisty, tak je to provozní věc.
|
Konzerva |
|
(10.1.2020 10:43:32) No, pokud jeden rodič chce, aby dítě na kroužek chodilo, a druhý je proti, tak to považuju za dost velký problém.
|
Kudla2 |
|
(10.1.2020 10:51:13) Konzervo,
ale to přece není PARTNERSKÝ problém, to je jen rozdílný názor.
Partnerským problémem by bylo, kdyby se o tom nebyli schopni rozumně domluvit, ale tam je problém ta neschopnost domluvy, na tom, O ČEM je ta domluva, vcelku nezáleží (klidně by to mohlo být i co bude k večeři nebo kam se pojede na výlet)
|
|
Půlka psa |
|
(10.1.2020 11:21:47) "No, pokud jeden rodič chce, aby dítě na kroužek chodilo, a druhý je proti, tak to považuju za dost velký problém."
To je jinej názor, ne problém. Normálně bychom se domluvili podle toho, co chce dítě a podle finančních možností. Pokud se ani na takové volovině domluvit nedá, tak to sice je partnerský problém, ale žádnej bedminton za to nemůže.
|
|
K_at |
|
(10.1.2020 14:56:36) Konzervo, partnerský problém je "on chce furt, já 1x týdně, nebo musí furt mluvit o tom fotbale?!" Cokoliv s dětmi je rodičovský problém. A on chce kroužek, já ne, to je neshoda, ne problém.
|
|
|
Karkulkaaa |
|
(10.1.2020 10:50:20) Třeba když chce chlapeček chodit na balet, nebo holka hrát fotbal nebo dělat judo. Pro některé rodiče to problém může být.
|
Kudla2 |
|
(10.1.2020 10:58:14) Tak předpokládám, že normální lidi snad budou schopni se o tom pobavit a uvést nějaké relevantní důvody, proč si myslí, že by tam to dítě mělo/nemělo chodit.
Případné partnerské problémy by vyplynuly z toho, kdyby měl partner nebo já postoj "že přes to nejede vlak".
|
Konzerva |
|
(10.1.2020 11:02:17) Kudlo,
několikrát jsem viděla, že otec chtěl něco, ale matka byla proti, protože jí by z toho přibyla práce. A má už zkušenost s tím, jak otec v předchozích případech sliboval, jak se bude podílet, tak ze začátku třeba jo, ale postupně jeho aktivita upadala a zůstalo to na matce.
Nebo to byla otázka peněz - jeden rodič byl proti, protože by se kvůli sportu toho dítěte musel on sám výrazně omezit ve svých aktivitách nebo zájmech.
|
Kudla2 |
|
(10.1.2020 11:12:18) Tak v takovém případě bych to viděla na prosté "OK, já ho tam ale vodit/vozit nemůžu, budeš ty?" Pokud by k tomu ten druhý rodič nebyl ochoten rovnou, bylo by vymalováno, pokud by postupně ustal, tak by bylo na něm vymyslet, jak dál (já jsem dopředu deklarovala, že ho vodit nebudu moct)
To druhé je otázka - sice by se nabízelo, že cokoli jiného než "pro dítě všechno" je špatně, ale já bych se také zamýšlela, jestli dát dítě na sport tak finančně náročný, že by to znamenalo výrazné omezení všech ostatních členů rodiny.
Problém by byl, kdyby ta finančně náročná věc znamenající výrazné omezení pro všechny byla ta věc, kterou by dělal ten rodič. Ale považuju za tak nějak přirozené nastavení, že něco takového není fér, aby měl kterýkoli člen rodiny.
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(10.1.2020 11:16:57) ale to je pořád provozní problém, nikoliv partnerský... a popravdě pořád je to problém, který budeme řešit s dítětem... partnerský problém z toho může vzniknout v okamžiku, kdy zjistíme, že nejsme schopní se (na takové kravině) domluvit... a pak už to ale není problém s kroužkem, ale komunikací a kroužek byl jen spouštěč (a pak už to je zase něco, co se řeší bez dětí)
|
|
|
|
|
|
|
|
Monika |
|
(10.1.2020 10:00:34) Nemám s tím osobní zkušenost, ale myslím, že stačí říkat pravdu, resp. nelhat. Pokud zatím o takovém člověku nechci moc mluvit, tak bych asi neříkala, že "jdu na rande", ale jdu s někým (známým, kamarádem) do kina nebo na kafe nebo na večeři ... Pokud by se děti výslovně ptaly (protože ve věku 10 - 16 let už taky něco o životě vědí), jestli to je rande, tak bych klidně řekla, že asi jo, ale že uvidíme, jak to bude dál a nebo že "vlastně nevím, prostě si jdeme popovídat do kavarány". Pokud bych mohla "rande" absolvovat aniž by děti o tom věděly, tak bych neříkala asi nic až do doby, kdy třeba bych chtěla společný výlet nebo tak něco ... Nemyslím, že je třeba dětem oznamovat po prvním sexu, že mám "vážný vztah". Prostě podle okolností, řekla bych, co potřebují vědět (protože třeba nebudu doma nebo pojedeme někam společně) a na co ptají (v případě dotazu na sex si dovedu představit i že bych zalhala, pokud by šlo o nějaký úlet hned na začátku a ten vztah by byl ještě hodně nejistý)...
|
Konzerva |
|
(10.1.2020 10:12:32) NO a co když už s tím člověkem chodíš, občas máte i společný program, ale dítě se nezeptá, jaká je povaha vašeho vztahu? Třeba by to vědět chtělo, ale stydí se zeptat.
Nebo si může domyslet, že spolu chodíte, ale čeká od tebe, že to řekneš sama a na rovinu a když to neuděláš, bude si myslet, že se nějak vytáčíš, že k němu nejsi upřímná.
|
Monika |
|
(10.1.2020 10:23:31) No, to je jak s tou diskusí o hlasité hudbě v autě. Já prostě nevím, proč by se dítě nemohlo zeptat, pokud ho to zajímá. A proč bych já měla předpokládat, že ono předpokládá, že já něco řeknu? Takhle to teda nemám nastavené. A pokud se dítě nezeptá, tak jak by ho mohlo ohrozit, že se mu nezačnu svěřovat sama? Naopak nějaké spontánní svěřování se sexem sama od sebe myslím, že puberťáci od rodičů považují někdy spíš za "nechutné" a nechtějí o tom nic slyšet. Pokud si toho člověka nechci nastěhovat domů, jak jsi uvedla v zadání, tak myslím, nemusím dětem žádné charaktery vztahů popisovat, jenom jim prostě nebudu pokud možno lhát.
|
|
wer |
|
(10.1.2020 18:21:23) Když se dítě nezeptá, není potřeba o tom mluvit. Jestli dítě normálně akceptuje, že jdu s Pepou do kina, jedeme společně na výlet....není o čem mluvit. Samozřejmě, kdyby na to přišla řeč, vysvětlila bych jak to s Pepou máme. Máme se rádi, rádi spolu trávíme čas, nechceme se sestěhovávat, atd. atd. Ještě bych se snažila být vnímavá, jestli kolem toho, že jdu někam s Pepou, on s námi, nevzniká takové nějaké napětí, to bych pak asi rozhovor iniciovala sama. Ať dítě ví na čem je.
|
|
|
|
Janinka a dvě princezny |
|
(10.1.2020 10:05:25) nejsem v podobné situaci, ale cítím to tak, že záleží na mnoha okolnostech. Pokud byl bouřlivý rozvod pak to chce dost času. Záleží taky na styku s druhým rodičem, pokud jsou děti ve střídavce nebo často vidí toho druhé pak bych jim "dalšího rodiče" nemíchala do života zbytečně brzy. Pokud se s druhým rodičem vídají minimálně pak by třeba parťáka uvítaly. Taky je třeba zvážit povahu dětí, zda jsou spíš uzavřené nebo hrrr do kopy s každým. Za mě bych dala nejdřív šanci tomu vztahu, klidně v řádu roku nebo dvou, mluvila o lidech kolem sebe jako o přátelích, klidně i ve smyslu, že s některými je mi opravdu dobře a až pak kdyby se vidělo, že je to na delší dobu pak bych ho postupně zaváděla do našich programů. Nejdřív venku na neutrální půdě, rozhodně mi nevolila oběd v neděli. Pokud by se ukázalo, že z toho nic nebude není pak těžké říci dětem, že s TÍM už se moc nevídáme.
|
|
libik |
|
(10.1.2020 10:26:13) Tak u nás to bylo s ohledem na povahu mé samoty méně typické, dítěti jsem zdůraznila, že mu nevedu náhradu tatínka, ale kamaráda a že i pro mě je to především kamarád.
A když jsme se tak všichni skamarádili, tak se u nás začalo spát. žádný projevy neproběhly.
Jedním z nejhezčích momentů letošních Vánoc byl ten, že dítě (kolem 11 dopoledne) vešlo po zaklepání s nějakým dotazem do ložnice a povídá "čus rodinko" a vlezlo si k nám na pokec.
|
Kudla2 |
|
(10.1.2020 10:29:52) Libiku, dobře vy
|
|
Konzerva |
|
(10.1.2020 10:41:28) "Tak u nás to bylo s ohledem na povahu mé samoty méně typické, dítěti jsem zdůraznila, že mu nevedu náhradu tatínka, ale kamaráda a že i pro mě je to především kamarád."
Libiku
a jaké fázi vztahu jste byli, když jsi tohle dítěti řekla? A jak to proběhlo?
|
libik |
|
(10.1.2020 11:03:11) My jsme tenkrát byli ve fázi "dlouholetí dobří kamarádi, co si každý zažil svoje a tak se rozhodli, že spolu budou spát a vzájemně si pomáhat"
A právě, že to probíhalo ze začátku "Petr tě odveze, přiveze,zařídí něco, protože já musím být tam a tam"
|
|
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(10.1.2020 10:26:15) řekla bych, že platí stejná pravidla jako když jde o dítě a jeho partnera... t.j. jako by situace byla opačná, dcera má přítele, se kterým někam občas jde, pak je to vážnější a podobně... na stejné úrovni vidím ten přístup v obou případech (co se týče vzájemné komunikace) někde panují vztahy tak, že dcera klidně poví matce o sexuálním životě a tam o svém sexuálním životě může mluvit i matka, jinde se obě tváří, že ten chlap je vlastně kamarád... a stejně tak je to s věkem - pokud je dítě ve věku, kdy samo randí, klidně bych přiznala rande (a ono pochopí, že není rande jako rande), když je na randění malé, nechám ho při představě kamarádského vztahu s tím pánem...
|
|
Koníček mořský |
|
(10.1.2020 10:43:48) Já bych vzala do úvahy i to, jak důvěrný vztah má s tím dítětem. Zda jsou zvyklí spolu hodně mluvit o svých životech a pocitech, sdílet. Ale jak to popisuješ, tak to dítě už musí tušit, že se rýsuje nový partner. Pokud spolu mají společné aktivity nebo rodič s ním odchází za zábavou. Já bych to asi moc nerozebírala, život to dítěti zatím nijak zásadně neovlivňuje, detaily z potencionálního partnerského života znát nepotřebuje. Prostě bych mu řekla, že mě ten XY baví, je mi s ním dobře a dál se uvidí. Dítě má svých starostí dost, nemusí si brát do hlavy, v jaké vztahové fázi se zrovna nachází jeho matka. Když bych hledala nového partnera a byla v oťukávací fázi, tak bych to dítěti zatím vůbec neříkala. A když by se to ubíralo vážným směrem, tak by se to řeklo tak nějak samo, protože by dítě vidělo šťastnou a zamilovanou mámu a chlapa, co je nějak podezřele často s ní i s ním. Partnerské problémy bych asi neprobírala, ty jsou partnerské a ne dětské.
|
|
Dari79 |
|
(10.1.2020 12:01:09) No nevím, podle mě je právě sakra rozdíl mezi dítětem 12 letým a 16 letým (které už samo může vést sexuální život, že)
Moje máti si našla přítele, když nám bylo tak těch 10-12 let, a ségra to dost nesnášela. I když spolu nikdy nebydleli, max. ty společné dovolené, on někdy přespával u nás, matka někdy u něj... Ale tam se to říct muselo, byla na nás sama a asi by nám bylo divné, kde je, kdo to u nás je a tak.
Kdyby to bylo normálně po rozvodu, tak bych si nového přítele užívala zejména v době, kdy by dítě bylo u otce, abych mu zbytečně nezatěžovala hlavičku... (to mladší). Teprve po značném oťukání se bych dítě s chlapem seznámila.
Já se seznámila s nevlastním synem asi po půl roce chození, do té doby jsme se také striktně scházeli jen v době, kdy byl s maminkou.
15-16ti letého bych už tak nešetřila, ale dávala bych si pozor, abych mu nedávala špatný vzor - takže žádné střídání chlapů po jednom večeru, tahání cizích chlapů domů na noc, když se nikdy předtím neviděli a tak.
Partnerské problémy neprobírat v žádném případě, snad jen, kdyby to byla dcera, už dospělá (skoro dospělá), byly jsme "kámošky" i v jiných situacích a ona se o tom chtěla bavit.
|
|
Ropucha + 2 |
|
(10.1.2020 12:09:57) Vztahové problémy by rodič neměl s dětmi rozebírat vůbec, maximálně by ho měl informovat o stavu věcí, který se dítěte dotýká (tj. cca rozhodli jsme se s tatínkem žít do budoucna jinak, pro tebe se změní to a to). Z reality mám ale zkušenost, že na uzdě se udrží málokdo a téměř každý rodič pod vlivem vypjatých emocí sdílí s dětmi více. Co se týká nového partnera, univerzální vhodný okamžik asi neexistuje. Já jsem člověk rezervovaný, takže bych určitě nic nevykládala o randění a v té fázi bych dítě s nikým neseznamovala. Ve chvíli, kdy bych dítě s dotyčným seznámila, netajila bych, že jsme více než kamarádi, ale spíš bych asi počkala na případné otázky, než že bych mu to aktivně hlásila.
|
Janinka a dvě princezny |
|
(10.1.2020 12:18:00) lepím na tebe, ale platí i pro ostatní. Můžete mi prosím uvést příklad vztahového problému, který se s dítětem neřeší? Já mám teda v téhle kolonce jen věci týkající se intimity, ale proč by dítě nemělo vědět, že máma nebo táta dělá něco co se druhému rodiči nelíbí a dítě vnímá argumenty obou, třeba i pak vidí řešení (byť špatné) a může si udělat svůj názor. My teď máme/měli jsme s mužem složitější období a občas se prostě stane, že po sobě s mužem vyjedeme před dětmi. Nemám problém sednout si a říct dceři ( i se sama někdy zeptá) proč to bylo a jak to vidím, ona se pak klidně zeptá táty co on na to a prostě vidí, že to řešíme, i když někdy s horkou hlavou. Neumím si představit, že jí řeknu něco ve stylu "to nebudeme řešit, to se tě netýká". Starší bude skoro 11.
|
Despi |
|
(10.1.2020 12:28:02) My si tedy běžná nedorozumění řešíme hned, ale vztahove věci (viz co teď řeším ohledně možného rozkolu a řešení našeho vztahu) si necháváme na večer. Běžné nedorozumění jsou ty organizační věci. Kdo koho kam odveze, když se zkříží plány např. A oba si něco domluvili aniž by se zeptali toho druhého, úklidové záležitostí. Občas na sebe lidí prostě vyjedou. Přepracování způsobuje krátké epizody řešení čehokoliv. Ale to jsou pomijive věci. Ses a věci ono nikdy, vztahy podle možností děti.
|
Janinka a dvě princezny |
|
(10.1.2020 12:36:12) vzhledem k tvojí diskusi je to hodně čerstvé a zatím velice citlivé, ale fakt i kdybyste se večer s manželem "nakonec" domluvili, že půjde za ní tak to dětem neřeknete? Přijde mi špatně v těchto případech lhát a říkat dětem něco ve stylu "my už se s maminkou nemáme rádi a tak budeme žít odděleně". Trvala bych na tom, aby muž řekl dětem, že potkal někoho s kým chce žít. Vaše děti už nejsou malé. Jak to vezmou těžko předjímat, ale blbý taky nejsou a nakonec to vědět stejně budou.
|
libik |
|
(10.1.2020 12:51:54) Já jsem tedy vlastně zažila ještě jedno porozvodové seznamování dětí (7 a 11) s partnerem a myslím si, že info "tatínek jde za milenkou" je rána dětem na solar. Jejich tatínek sice šel za milenkou, ale náš vztah už byl velice unavený ,těžko jsme se snášeli, prostě si nemyslím, že jeden nebo druhý z nás byl kompetentní k nějakému hlásání pravd, děti se to jistě dozvěděly, nejsou blbé, ale měly to bez nějakých obviňujících monologů.
|
Janinka a dvě princezny |
|
(10.1.2020 12:57:30) ale to přece nemusí být obviňující monolog, prostě jim řekneš pravdu a mluvíš o tom jak to je, bylo. Chápu rozdíl v tom, že před tebou bude sedět prvňáček, ale pokud je dítě v pubertě tak cancy typu už se s tatínkem nemáme rádi jsou k čemu? Vím, že je to spíš o emocích a v určité chvíli o tom třeba člověk ani nemůže bez slz mluvit, tak časem, ale mluvit o tom s dětmi a ukazovat jim řešení je podle mě správně. Aby měly jen vlastní názor na to proč rodiče nejsou spolu z toho co vydedukovali bez info od OBOU rodičů je dle mě špatně.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(10.1.2020 13:07:46) janinko, přesto bych byla opatrná v tom, že "tatínek odchází k milence" tím dětem sděluješ m.j. to, že milenka je pro něj důležitější než ony... btw ona ta "pravda" je vždycky stejně jen tvůj náhled na věc... kdyby dětem tatínek sdělil, že odchází proto, že maminka je hysterka, se kterou se nedá žít, tak třeba bude taky mluvit pravdu, ale není to zrovna něco, co by měl říkat dětem...
|
Janinka a dvě princezny |
|
(10.1.2020 13:13:39) nepopírám, že najít vhodná slova může být problém, ale stejně tak i tvářit se, že táta odchází ne kvůli jiné, ale kvůli hysterické mamince a tudíž je vlastně špatná ona, protože ho svých chováním odehnala. Říkat pravdu tím správným způsobem (jen ho umět najít). V případě nevěry bych to cítila asi něco ve smyslu, že my už jsme spolu dlouho, řešíme různé věci, občas se neshodneme,... a nakonec se v životě táty objevil někdo s kým je mu lépe a chce s ním žít. Nepopírat, že mě to třeba bolí a tak, ale zároveň nemít v ruce
|
libik |
|
(10.1.2020 13:16:48) Já si myslím, že rozvádějící rodič je povinen dát dítěti maximální jistotu v nejistém období a neházet na něj nějaké svoje boly. Děcku se má stýskat po tátovi a k tomu litovat mámu?
Ne.
|
Janinka a dvě princezny |
|
(10.1.2020 13:21:13) na tohle by mohl odpovědět ten chlap. Ale podle mě má dítě mít informace o tom, co se děje a "proč" se to děje. Nevymýšlet si nebo tvářit se, že se neděje nic.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(10.1.2020 13:30:10) "co se děje a "proč" se to děje"
jenže život není černobílý a nevěřím, že rozvádějící se rodič je schopen být natolik objektivní, aby dokázal vysvětlit "proč" se to děje... vždycky to bude nějaký subjektivní náhled a nedá se to dětem tak snadno zprostředkovat... nevěřím na rozvod s jasnou příčinou, vždycky k tomu něco vedlo... dítě by mělo být prostě jen ujišťováno v tom, že ho milují oba i nadále stejně, rozebírat s ním důvody rozvodu můžeš možná někdy mnohem, mnohem později, až si je utřídíš ty sama (a tady mluvím o řádu let, nikoliv měsíců nebo dní)
|
Ropucha + 2 |
|
(10.1.2020 13:34:57) Rose, přesně tak. Vidím kolem sebe, jak i dospělí lidé si v sobě nesou tíživé pocity z toho, jak je rozvádějící se rodiče zahrnovali svými pravdami a jak jim to komplikuje vzájemné vztahy.
|
Ropucha + 2 |
|
(10.1.2020 13:44:30) Oni se rodiče v některých případech schovávají za "objektivní informovanost", ale ve skutečnosti sypou dětem na hlavu nevyžádané a nepříjemné osobní soudy.
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(10.1.2020 13:27:59) Libiku, naprosto s tebou souhlasím ve všem, co píšeš. V praxi naneštěstí mnoho rodičů neovládne své puzení vyjevit dítěti "pravdu" o druhém rodiči. Chápu sílu zhrzenosti, emocí, ale děti nevinně schytávají neúměrnou nálož.
|
|
|
Renka + 3 |
|
(10.1.2020 13:38:16) Já myslím, že každý z rodičů vnímá tu svoji pravdu trochu odlišně a pokud ji budou vyjevovat dítku oba, tak mu akorát způsobí zmatek v hlavě. Já si myslím, že problémy partnerských vztahů mají zůstat mezi partnery.
|
Ropucha + 2 |
|
(10.1.2020 13:50:55) "Já si myslím, že problémy partnerských vztahů mají zůstat mezi partnery."
Také si to myslím. Popovídat si o tom mohou zpětně třeba v dospělosti, když bude mít dítě zájem a bude chtít třeba něčemu zpětně porozumět nebo si zkorigovat vlastní názor. Stavět nedospělé dítě do role důvěrníka nebo soudce ve chvíli rozpadu rodiny je kruté.
|
Koníček mořský |
|
(10.1.2020 15:14:27) Já bych děti z rozborů partnerských krizí a hádek taky vynechala. Musí to být docela peklo pro dětský mozek a psychiku zejména. Vždyť to dítě nemá ještě žádné životní a partnerské zkušenosti, podle mě žádné vysvětlování a objasňování nemůže pobrat. Navíc pochybuju, že mu to budou vysvětlovat oba rodiče, takže jen jeden pohled. A když přece jen oba, tak dva pohledy a chudák dítě, aby se z toho zvenclo. Dítě má mít dětské starosti a od rodičů pocit jistoty a bezpečí. Ne jim dělat Plzáka nebo Sally. Takže dítě bych jen ujišťovala o mé nehynoucí lásce.
|
Ropucha + 2 |
|
(10.1.2020 15:34:28) "Dítě má mít dětské starosti a od rodičů pocit jistoty a bezpečí."
Ano. Ale vidím kolem sebe, že jen menšina lidí tomu dokáže dostát. Většina reaguje tak, jak popisuje Radka, neudrží své emoce, nevydrží se neprojevit před dítětem. Nesoudím je, stres je stres, ale dětem ubližují. A extrémní případy, kdy dítě vtáhnou do svých tahanic "na tvrdo" a používají jako nástroj vyřizování účtů, ty tedy odsuzuji, to už je nechutná sebestřednost a sobectví.
|
|
|
|
|
|
|
libik |
|
(10.1.2020 13:11:03) No já bych v jakémkoliv věku dítěti neříkala "tatínek s maminkou už se nemají rádi".
Nevím přesně, co jsem tehdy říkala, asi, že "táta dneska nebude spát doma" a pak "táta se odstěhuje, nerozumíme si, ale bude k nám chodit"
Jako žádnýma kecama jim to neulehčíš, prostě ne, mají smůlu na rodičovstvo, musej si to vyžrat, chuděry (nemluvím o tvých dětech, ale o všech včetně mých)
A pozor, ony se až tak neptají, cítí, že je ve vzduchu průser a nechtěj to slyšet.
Moje tehdy malé něžné děvčátko jednou tedy vyjevilo starost, jestli tatínkovi není někde zima a dostal večeři, to mě teda rozsekalo, brečela jsem, když usnula. Rozvod je prostě špína.
|
byvala radka |
|
(10.1.2020 14:28:40) ty jo, to je nářez stejně jsi dobrá, že ses udržela kdyby mi chlap odešel za milenkou a dítě za mnou přišlo s tím, že tatínkovi je zima a nemá večeři, asi bych se neudržela a pronesla něco ve smyslu - však on se zařídil, aby se o něj křepelka postarala nebo tak něco... (vím, že to není vhodné, ale nejsem asi schopná ty svoje pocity tak ovládat, byla bych asi vzteklá nebo tak něco, bohužel by to odneslo to dítě - za tatínka)
|
libik |
|
(10.1.2020 14:41:27) radko, já netvrdím, že jsem všechny situace zvládla podle svých představ, tuhle ale jo, to bylo tak čistý, tak strašně dojemný, že se trochu stydím doteď (za nás oba) .
No a druhá dojemná (jen pro pejskaře), když jezevčice chodila žalostně výt k jeho autu (které mi tedy nechal), sem si řikala, dětem to časem vysvětlim, ale tomu psovi ne
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(10.1.2020 14:43:37) libik (pejskař nejsem, naopak jsem v rodině za bezcitného odpůrce zvířecích mazlíčků, ale tohle dojalo i mne )
|
libik |
|
(10.1.2020 14:45:24) Rose, má to dobrý konec, tak si zamilovala mého MM, že když na ni přišla těžká hodinka, odešla mu rodit do klína, byl fakt rád
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(10.1.2020 13:02:16) Rozdílné názory a diskuze nad nimi nepovažuji za "vztahové problémy". To je běžná partnerská komunikace, záleží jen, jak kultivovaně probíhá. Nicméně ani u toho nemusí být děti nezbytně přítomné. Nemusí být vtažené do všeho, co dospělí spolu řeší, podle mé zkušenosti o to ani nestojí.
|
Janinka a dvě princezny |
|
(10.1.2020 13:09:49) proto jsem se ptala na příklady. Jasně pokud žena u večeře "vrčí" na muže že dneska není vyklizená myčka a tudíž ji po večeři dělá on a on reaguje xy je to jen diskuse, pokud žena "vrčí" denně a muž odmítá diskutovat nebo vůbec připustit, že např. myčka v domácnosti je i pro něj (případně cokoliv jiného) je z toho nakonec vztahový problém. Uvedla jsem schválně banalitu, ale o těch se přece páry hádají nejčastěji ne
|
|
|
|
Monika |
|
(10.1.2020 13:02:50) Ze zadání tématu je ale jasné, že matka a "nový partner" spolu nebydlí, tj. dítě není asi obvykle svědkem jejich hádek. Takže spíš jde to výše zmíněné "jsem smutná, protože P 2 týdny neuvidím" (osobně si teda nedovedu představit, že budu smutná dva týdny v kuse, když partner někam odjede) nebo možná nějaké ty nejistoty "máme mě rád x nemá mě rád", podezření z nevěry, neshody v trávení volného času" ... To si fakt nemyslím, že je potřeba dítěti aktivně sdělovat, pokud se na to neptá nebo se ho to netýká (pokud partner třeba zruší naplánovanou cestu do akvaparku, protože si "vzpomene", že vlastně taková zařízení nesnáší, tak to bude nutné vysvětlit, ale vyprávět dítěti "jen tak", že bych ráda do divadla, ale on ne, mi přijde divné)
|
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(10.1.2020 12:35:45) Já jsem po rozvodu své partnery představovala jako moje kamarády a nikdo s námi nebydlel. Jen jsme jezdili na výlety nebo šli do kina a tak. Když jsem poznala MM, tak naopak dost tlačil na společný program s mým synem. Abychom se všichni poznali a něco si užili. Klukovi bylo ale 7, takže nejdřív to byl prostě kamarád, časem pochopil, že je to partner a čekali jsme rodinu. Dětem ve věku kamarádky bych řekla, že mám kamaráda a kdyby se to začalo přechylovat do partnerství, které má naději na to, že vydrží, tak by to byl přítel. Ale děti nejsou hloupé, navíc polovina děcek ve třídách je z rozvedených manželství, dnes to prostě nikoho nepřekvapí..
|
|
K_at |
|
(10.1.2020 14:51:46) Partnerské problémy neprobirat. Myslím, že průměrný dítě 12+ po pár "kino, kafe, výlet" tuší, že nejde o kámoše. A "přiznat ho" - cca ve chvíli, kdy vím, že to není boyfriend na 1 noc, nebo pár úletů. Jinak podle dotazů dítěte, úměrně věku. O někom dítě nemusí ani tušit.
|
|
sally |
|
(10.1.2020 22:17:43) Pokud neplánují spolu žít, tak si myslím, že to to dítě nemusí vědět vůbec. A rozhodně ne dopodrobna. Šestnáctiletému dítěti asi dojde, že kdy máma chodí furt do kina s Frantou, tak že asi spolu chodí, takže bych to tomu dítěti potvrdila - ale pokud spolu nehodlají žít, tak bych i dítě ujistila, že to pro něj samotné nic neznamená. Menší děti bych do toho vůbec neangažovala - ono upřímně, jak dlouho tyhle vztahy vydrží? A každý dva roky mít "nového tatínka" taky nic moc. Tj. jsme zpět u toho, že bych řešila až když ten vztah je vážný natolik, že spolu hodláme nějak spolubydlet, jezdit jako rodina na dovolené a podobně...
|
Kudla2 |
|
(10.1.2020 22:25:53) Sally
|
|
Senedra |
|
(11.1.2020 11:35:41) Sally, kdyby co dva roky - setkala jsem se s dítětem, které mělo co půl roku jiného "strýčka" a matka pořád chodila do školy a divila se, že dítě má problémy...
Asi bych se řídila věkem a vyspělostí dítěte - čím menší, tím méně informací a kontaktů, vztah přiznat, až dospěje do vážné fáze. Rozumnému 16letému puberťákovi klidně na férovku říct, co a jak.
Asi bych také držela oddělené domácnosti, pokud to jde, tak každý svoje bydlení a navzájem se navštěvovat.
|
|
A. Andrs |
|
(11.1.2020 14:56:31) pritele doma ututlat? To nejde, pokud s nim chodis jenomn do kina, pak ano. Ale taky chcete jet na dovolenou, na vylet, jdete na veceri. Neumim si predstavit, ze bych nechavala deti samotne doma.
|
|
|
Peppa |
|
(11.1.2020 15:37:56) Tak 4 bych se vyhnula pokud možno úplně, to s dětmi neřeším ani teď. Jinak bych asi přeskočila bod 1 a 2, začala bych 3. Tím bych si určitě ušetřila dost času a možná i zklamání
|
|
Saamajna |
|
(11.1.2020 16:04:00) Nez proctu diskuzi: Vubec tohle s ditetem neresit.
Vsichni znami jsou kamaradi. Basta.
|
Konzerva |
|
(13.1.2020 9:39:46) "Nez proctu diskuzi: Vubec tohle s ditetem neresit.
Vsichni znami jsou kamaradi. Basta."
Saamanjo,
ale to jde jen za určitých podmínek a do určité fáze. co když jedete společně i s dítětem někam přes noc nebo na dýl, třeba na týden na hory nebo v létě někam, tak "kamarád" asi nebude spát s mámou. Nebo když ten dotyčný má spát u tebe doma.
|
Kudla2 |
|
(13.1.2020 9:58:55) Konzervo,
asi se to spoustě lidí nebude líbit, ale žádný přespávání doma v době, kdy tam je to dítě, a výletování s dítětem a novým partnerem rozhodně není nic bezpodmínečně nutnýho, už s ohledem na to dítě.
Zvlášť když to je pro tu matku ještě ve fázi "chození" a není jistý, jak to s tím partnerem dopadne, jestli vůbec, tak mi to vůči tomu dítěti přijde docela bezohledný.
|
Kudla2 |
|
(13.1.2020 10:34:39) A proč by se nutně musela za každou cenu seznamovat, když má malý děti?
(proti bruslení s kamarádem z práce ani ťuk).
|
Kudla2 |
|
(13.1.2020 10:45:05) Romano,
to není že by ses NEMOHLA seznámit, ale že nemáš žádnej AUTOMATICKEJ nárok na to mít na to seznamování čas a prostor.
To dítě asi není tak úplně zvědavý na případný střídající se strejčky, a spíš ono má nárok na to, aby toho nemuselo být svědkem.
|
Kudla2 |
|
(13.1.2020 15:25:42) Romano,
ti dospělí to dítě přivedli na svět, aniž by se jich ptalo, a pak mu dost podělali život svou vlastní neschopností spolu vyjít jako lidi.
Takže si myslím, že mu to co do "nároku" docela dlužej.
|
Kudla2 |
|
(13.1.2020 20:07:03) Já jsem neřekla REZIGNOVAT, ale Ty to stavíš tak, jako že "rodič má přece na to samozřejmej nárok", a to si myslím, že úplně tak není.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 1:19:30) A kde se takovej nárok na partnera uplatňuje, je na to nějaký úřad, jako třeba pracák?
A nepřekrucuj, prosím, co říkám.
Já přece nenavrhuji "vzdát se partnerství" (ve smyslu "nesmíš si nikoho najít"), ale nelíbí se mi samozřejmé předpokládání, že každý včetně dítěte se musí upozadit a tomu rodiči udělat prostor, aby si toho partnera najít mohl, a to dítě musí bez mrknutí oka akceptovat, že do jeho domova a jeho nejvnitřnějšího prostoru pronikne a bude tam s ním trávit spoustu času člověk, který je sice partner jeho matky, ale ono samo k němu vůbec tak kladný vztah mít nemusí.
Samozřejmě když se zadaří a ten člověk si najde stabilního partnera s dobrým vztahem k tomu dítěti, tak je to optimální řešení (respektive druhý nejlepší, protože nejlepší by bylo, aby jeho rodiče zůstali spolu)
" Dite vyleti z hnizda a ten rodic ma problem. Aby nemel, on se sveho zivota vzdal, a ceka od ditete, ze mu tu obet vrátí".
Ale to už je spekulace, která trochu zavání citovým vydíráním. Protože to sice tak být může, ale zdaleka nemusí. Proč by si ten člověk nemohl začít vážněji hledat nového partnera až POTÉ, co dítě "vyletí z hnízda" (a on svou volbou to dítě nezatíží)? A co by mu jako to dítě mělo vracet? To ON by tím tomu dítěti naopak vrátil svůj dluh spočívající v tom, že nezvládl společný život s jeho druhým rodičem, tím, že by to dítě nenutil, aby si ve svým vlastním domově zvykalo na cizího "strejčka" nebo "tetičku". Tím, že dítě dospěje, bude ten "dluh" splacen a není důvod, aby se ten rodič dítěti nezdravě zavěsil na krk a vyžadoval po něm nějakou vděčnost - naopak se mu uvolní ruce, aby si našel partnera podle svého gusta.
Netvrdím, že to tak musí udělat vždycky - někdy to klapne a ten partner je fajn člověk, a pak ho lze i přivést domů k dítěti a bude to fungovat, ale ve spoustě případů je volba otčíma nebo macechy naopak dost zoufalá, a pak chudák to dítě.
|
. . |
|
(14.1.2020 7:25:55) Romano, "Predstav si, ze k tobe prijde dite, ze tveho partnera nemusi s pozadavkem, at se s nim rozejdes. Rozejdes se s nim?"
jako že by dítě přišlo za otcem a řeklo: tati sorry, ale já tu svoji matku fakt nemusím, mohlby ses s ní rozejít?
No to ne, to si opravdu představit neumím
|
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 7:48:17) Romano,
ne, to si opravdu neumím představit, že by za mnou děti přišly, ať se rozejdu s jejich otcem.
Což je jasným důkazem, že o partnerství nic nevím.
|
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 7:55:07) Romano,
tohle mi přijde teda megasobecké.
Jako že dva lidi nedokážou udržet dítěti rodinu, rozvedou se a pak si najdou každej někoho jinýho, přičemž VĚDÍ, že to pro to dítě bude problém, ale jejich postoj je "sestim smiř, Zmikunde"?
Já nejsem a priori proti zakládání nových rodin, ale tenhle válcující přístup "po mně potopa" mi přijde příšernej.
Můj táta měl takovou macechu (maminka jim umřela), která ho nesnášela. Zkazila mu celý dětství, vzpomínal na něj nerad a myslím, že vztahy mezi ním a jeho otcem nebyly nijak vřelé až do smrti. A to měl ten otec na tu partnerku jako vdovec větší "nárok", lze-li o něčem takovým vůbec mluvit.
Takže jsem na řeči o "sžívání dětí s realitou" zcela bez ohledu na ty děti dost alergická.
(Do výběru partnera jako takového samozřejmě nemůže mluvit dítě rodiči ani rodič dítěti, ale s ohledem na to dítě bych velmi zvažovala společnou domácnost a míru společně tráveného času, dokud je nezletilé a znamenalo by to, že s tím "novým" bude sdílet každodenní život. Protože tomu dítěti sice nic není do toho, s kým maminka spí a chodí za zábavou, ale je mu docela dost do toho, kdo bude večer v bytě, do kterého se bude každý den vracet.
Pokud rodič nesnáší partnera dítěte, tak zpravidla není nucen s ním bydlet ve stejné domácnosti a nechat si od něho kecat do života.)
|
A. Andrs |
|
(14.1.2020 8:35:20) Kudlo, já nepotřebuju partnera, abych s ním šla do kina nebo do postele. To si dokážu zařídit s každým troubou, kterého potkám na ulici. Já osobně potřebuju partnera na to, aby si se mnou večer někdo sedl u televize, vzal mě za ruku a vyprávěl mi jaký byl jeho den. A sdílel se mnou obyčejné denní starosti.
|
Konzerva |
|
(14.1.2020 9:32:52) "Kudlo, já nepotřebuju partnera, abych s ním šla do kina nebo do postele. "
Tor,
já bych s troubou nešla ani do kina, natož do postele.
|
|
|
|
K_at |
|
(14.1.2020 8:01:39) Romano, to je jako plán "musím mít partnera, je to výchovné". Nemusíš. Můžeš mít přítele, trávit s ním čas. Žít s ním nebo ne. Že je dítě natolik závislé na matce, že vyprudí každého partnera - buď je něco blbě v chlapovi, nebo celkově. Je x dětí kolem mě, které mají nový "tatínky". Fungují. Kolikrát fungují i s biootcem a jeho novou rodinou. Mmch psát zřejmě dlouhodobě zadaný Kudle, že nic neví o partnerství, je celkem sranda.
|
K_at |
|
(14.1.2020 8:05:45) Jinak samozřejmě že tam může být jistá řevnivost ze strany dítěte. Ale byla bych dost pozorná, zda to je jen přechodná věc, nebo dítě cítí, že je to blbě. Ony mají děti někdy radary. Přivést domů strejdu je zásadní rozhodnutí. A mělo by v tom být dobře všem.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 8:11:28) Kat,
přesně tak.
Já si myslím, že nové partnerství není apriori špatně (ostatně spousta holek tady žije ve vztahu s jiným mužem než s otcem svých dětí a klape to), ale ten Romany přístup, že matka má na partnera přece NÁROK a tomu dítěti do toho vlastně nic není, na jeho názoru vůbec nezáleží a ať si zvyká, ten mi přijde dost děsivej.
|
A. Andrs |
|
(14.1.2020 8:31:40) Nakolik musí být partner pasující s dětmi je věc, kterou musí matka zodpovědně zvážit. Mnozí náhradní tatinkove jsou lepší než biotatinkove. A mnozí horší. Ale to je život.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.1.2020 8:43:10) Přivést někoho horšího než ten s kým jsem se rozvedla ny mi přišlo dost divný.
|
Konzerva |
|
(14.1.2020 9:36:49) "Přivést někoho horšího než ten s kým jsem se rozvedla ny mi přišlo dost divný."
Inko,
to, že je ten dotyčný objektivně lepší neznamená, že si s dětmi sedne. A pak je spousta věcí, u kterých nelze říct, co je horší. Třeba jeden chlap bude bordelář a šmudla, druhý pedant. Není možný říct, že jedno je lepší a druhý horší.
|
|
|
|
|
|
|
Grainne |
|
(14.1.2020 8:14:19) Romano, když tedy odhlédnu od potřeb dětí, to už tu napsali jiní, sama si nedovedu představit žití v rodině, kde vládne takové napětí mezi členy, tedy mezi mým partnerem a mými dětmi. Děti, stejně, jako často i okolí, vidí často něco, co my ne. Zatímco okolí je po tom houby, dětem tento člověk vstupuje do prostoru - fyzicky i psychicky. On i ten vztah s partnerem se těžko může dobře vyvíjet v nepříznivém rodinném ovzduší.
|
K_at |
|
(14.1.2020 8:19:51) Grainne
|
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 8:21:15) Grainne,
přesně tak.
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.1.2020 8:17:20) Chudáci děti, matka si je naseká s kdekým a pak nutně potřebuje chlapa. A má nárok.
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(14.1.2020 8:55:14) S kdekým?
|
|
|
A. Andrs |
|
(14.1.2020 8:28:23) Ja s Romanou souhlasím. Mě léta mého života nikdo nevrátí, když 20 let z něj obetuju dětem a budu žít bez někoho dospělého, koho miluji. Taky nebudu chtít, aby děti jednou opustily svého partnera a pečovaly o mě. Děti vychovavam a miluji, ale nevzdám se svého privátního života. Koneckonců, že je tatínek odhodil včetně celé rodiny je věc tatínka. Ne moje.
|
Grainne |
|
(14.1.2020 8:39:31) ToAr, jsem z těch, kdo dětem přivedly "nového tatínka", takže ani náhodou netvrdím, že nikdy a že oběť. Na druhou stranu, v případě nepřijetí nového partnera si nedovedu představit takové dusno k nežití, tedy pro mně a asi i pro partnera. Po pravdě si říkám, že normální člověk by z něčeho takového vycouval sám, protože by se nemohl postavit mezi matku a její děti a žít v tom.
|
Konzerva |
|
(14.1.2020 9:34:57) "Na druhou stranu, v případě nepřijetí nového partnera si nedovedu představit takové dusno k nežití, tedy pro mně a asi i pro partnera. Po pravdě si říkám, že normální člověk by z něčeho takového vycouval sám, protože by se nemohl postavit mezi matku a její děti a žít v tom."
Grainne,
to už je trochu mimo můj původní dotaz, protože já psala o situaci, kdy ti lidé spolu nežijí a ani to neplánují. V takové situaci se myslím dá chodit s někým i když si s dětmi nesedl.
|
Grainne |
|
(14.1.2020 9:39:54) Konzervo, já jsem reagovala právě na ten odklon od tématu. Pokud spolu partneři nežijí, není třeba nic moc řešit...a není třeba tím děti ani zatěžovat ve smyslu přijetí, nebo nepřijetí. Fakt je, že se dětí nebudu dovolovat, jestli smím jít na jógu (za milencem, do kina), za předpokladu, že s ohledem na věk zajistím jejich potřeby.
|
Konzerva |
|
(14.1.2020 9:48:33) "Fakt je, že se dětí nebudu dovolovat, jestli smím jít na jógu (za milencem, do kina), za předpokladu, že s ohledem na věk zajistím jejich potřeby."
Grainne,
no a já se ptala, jestli řekneš dítěti, že jdeš "na jógu", "do kina s Janou", "na rande s Pepou" nebo "dneska přijdu v osm".
A když už děti vědí, že se občas scházíš s Pepou, jestli jim jednoho dne řekneš, "nastal čas, abys věděla, že Pepa není jen kamarád, ale že spolu chodíme" nebo to necháš jen plynout a případně počkáš, až se dítě samo zeptá.
|
|
|
|
|
Monty |
|
(14.1.2020 8:47:16) Všem, které jste se tu tak pustily do Romany připomínám, že jedna věc je plané teoretizování a druhá životní realita. Mám takový dojem, že nikdo z vás nezažil situaci, kdy by byl na dítě/děti sám a ví tudíž houby o tom, jaké to je. Stejně jako Romana si myslím, že rodič má "nárok" hledat si partnera, má nárok si ho přivést domů a dítě fakt nemá "nárok" do toho jakkoli zasahovat.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 8:59:40) Monty,
a to i přesto, že by to mezi tím partnerem a dítětem výrazně skřípalo?
Psala jsi o tom, jaký hnusný člověk byl Tvůj otčím a jak se k tobě choval, když jsem psala o špatných zkušenostech s otčímy a macechami, tak jsem si vzpomněla na Tebe.
Myslíš, že rodič má na partnerství právo i ve smyslu udělat svému dítěti tohle?
|
Monty |
|
(14.1.2020 9:01:07) Kudlo, ale já snad jasně píšu, že IDIOTY na mysli nemám.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 9:03:24) Monty,
ano, ale takoví idioti se pohybují mezi námi a občas si nějaký rodič nějakého "nabrnkne" a jeho idiotství nevidí nebo není schopen vnímat, případně má na něj jiný názor než to dítě.
|
|
|
Monty |
|
(14.1.2020 9:22:05) Dari, tak já byla na dítě sama dvanáct let. Sice "jen" finančně, ale ono to tak nějak stačí. Takže mě ty moudré řeči o tom, jak mají rodiče obětovat osobní život a čekat, až dítě vypadne z baráku lehce nadzvedávají ze židle. Zvlášť když si vzpomenu na vlnu pohoršení, když jsem tu kdysi napsala, že pro mě v dobách samoživitelství bylo fakt přednější zaplatit nájem, energie a náklady spojené s dítětem než sociální pojištění. Opravdu bych chtěla ty místní hrdinky vidět, jak by to samy s dítětem/dětmi dávaly a na nějaké partnerství ani nepomyslely, protože by to vůči dítěti/dětem přece "nebylo fér".
|
K_at |
|
(14.1.2020 9:25:56) Monty, ne. Obětovat se nemají. Ale rozhodně nemají domu dotáhnout kohokoliv jen proto, že potřebuju pomoc s dětma. A dětí ať si trhnout. Rodič má svatý právo osobní život. Ale ne na úkor klidu a pohody děti.
|
K_at |
|
(14.1.2020 9:40:25) Romano, jak vyberou život s mámou? Prostě buď máš to štěstí že potkáš chlapa pro život sobě I DĚTEM. Nebo ne. Přece nepritahbes domu osobu jen proto, že má Pytlíka, aby děti měly muzsky vzor? Nebo že zrovna potřebuješ pomoc? Má to být partner, i "otec". Resp strejda pro děti.
|
|
|
|
|
K_at |
|
(14.1.2020 9:29:49) Monty, tak ty hrdinky tu jsou. I s postiženým děckem. Nebo moje kámoška se 3ks. Pravda, otec platí aliky celých 7500. Ta je v takovým klusu, že na chlapa nenarazí. Ani ho nechce.
|
Monty |
|
(14.1.2020 9:39:42) Kat, jenže ty tvoje hrdinky se k tématu nevyjadřují. Alespoň je tu tedy nevidím.
|
K_at |
|
(14.1.2020 9:41:06) Monty, a co? Když ten vhodnej parťák pro ně není, tak není.
|
Monty |
|
(14.1.2020 9:43:01) Kat, jakej "vhodnej parťák pro ně"? Už notnou chvíli se tu bavíte o tom, že nic jako "vhodný parťák" neexistuje, protože co cizí chlap, to násilník a idiot, možná přímo pedofil, a matka přece nemůže dítěti/dětem nikdy a za žádných okolností domů nastěhovat cizího pána, protože na to nemá žádný nárok.
|
K_at |
|
(14.1.2020 10:05:25) Monty, hele, v těch veletocich se bavit nehodlám. Buď se chovej jako dospělá i v diskusi, nebo nic. Píšu, že matka nemá rozhodně pravo dotáhnout domu kohokoliv bez ohledu na to, jaké vztahy panují mezi chlapem a dětmi. Naopak jsem psala, že i ve třídě vidím rodiny, kde strejda funguje, dítě je spokojený. Takže tvoje krucanky překroucený vynech.
|
Monty |
|
(14.1.2020 10:09:57) "Píšu, že matka nemá rozhodně pravo dotáhnout domu kohokoliv bez ohledu na to, jaké vztahy panují mezi chlapem a dětmi."
Kat, jo, píšeš. A já si dovoluji s tím nesouhlasit. "Krucánky" jsou tvoje dojemný vyprávěnky o zlých strýčcích jako většinovém modelu "otčímů". Navíc zrovna tebe si v roli samoživitelky, která všechno táhne z jednoho příjmu moc představit neumím, takže to od tebe beru jako hodně hraběcí radu.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.1.2020 10:15:12) "Kat take by me zajimalo, co bys delala, kdyby te partner opustil."
to je skoro stejně pitomý argument jako "a cos dělala, že opustil tebe"
|
|
K_at |
|
(14.1.2020 10:15:20) Romano, co bys dělala, když by tvůj syn byl gay? Asi bych se starala, ne?
|
Eudo |
|
(14.1.2020 10:51:13) Romano, jeste k tem financim - ja teda nechapu ten postoj. CO je komu do toho, jestli TY mas na samostatny zivot prijmy a pomoc? Eventuelni partner nejde do vztahu prioritne s tim, ze se zavaze ti resit naky tvoje problemy s financemi a jinou pomoci?
To je TVUJ problem a tvoje zalezitost.
Kdybych eventuelne zjistila, ze o mne nekdo stoji jen proto, aby si vyresil svy problemy, tak teda ani nahodou naky pokracovani.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 12:58:33) "Romano, jeste k tem financim - ja teda nechapu ten postoj. CO je komu do toho, jestli TY mas na samostatny zivot prijmy a pomoc? Eventuelni partner nejde do vztahu prioritne s tim, ze se zavaze ti resit naky tvoje problemy s financemi a jinou pomoci?
To je TVUJ problem a tvoje zalezitost.
Kdybych eventuelne zjistila, ze o mne nekdo stoji jen proto, aby si vyresil svy problemy, tak teda ani nahodou naky pokracovani."
Ano, tady souhlas s Eudo.
Když si někdo udělá děti a pak mu vztah nevydrží, tak je to především JEHO věc, nikoli jeho okolí.
Zajímalo by mne, nakolik by byla nadšená žena, kdyby ji nový partner vnímal ze značné části jako někoho, kdo jim s dítětem bude prát a vařit, protože on sám to až tak nedává (ekvivalent toho finančního přispívání)
|
Monty |
|
(14.1.2020 13:02:45) Kudlo, ale on tu nikdo (kromě tebe a Eudo) ani nic takového netvrdil.
Mmch., oč si myslíš, že je lepší a ušlechtilejší nerozvádět se jen proto, že na samostatný život "nemáš"?
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 13:31:48) Monty,
"ušlechtilejší" je kategorie, o které mluvíš jen ty, mě do toho prosím nezatahuj.
A ano, myslím si, že je lepší a praktičtější už při výběru partnera trochu přemýšlet o tom, že tohle bude člověk, se kterým bych měla mít chuť vydržet napořád a on se mnou, a že to "napořád" nebude nutně vždycky procházka růžovou zahradou. Tj. trochu koukat i na to, jestli má potenciál i pro tohle a nejen pro zábavu.
|
|
|
libik |
|
(14.1.2020 13:11:26) Kudlo a nejsme na romantiku drobet velké?
Pokud si chci s někým psát básně, užít sex a špitat pod peřinou, jak ho miluju (s tím, že mu občas pomůžu jako komukoliv jinému), proč bych s ním měla bydlet?
Samozřejmě, že všechny své partnery jsem z části vnímala jako ty, co vylepšujou mou životní úroveň (a já jejich)
|
Monty |
|
(14.1.2020 13:20:00) Samozřejmě, že všechny své partnery jsem z části vnímala jako ty, co vylepšujou mou životní úroveň (a já jejich).
Libiku, já jsem tak sice nikdy nikoho nevnímala, ale nebrání mi to zcela pragmaticky konstatovat, že život single matky s dítětem je podstatně náročnější než život v rodině se dvěma příjmy.
|
libik |
|
(14.1.2020 13:24:18) Monty, o jistě, ty máš tu hlubší vztahy.
Já zas chlapy nikdy neopouštím
|
|
|
|
Eudo |
|
(14.1.2020 14:30:51) Presne tak, Kudlo.
Lidi se rozvadej a maji k tomu nejaky duvody, obvykle logicky a ne nejak jednoduse resitelny.
Ovsem to neni problem nekoho, kdo k tomu posleze prijde "zvenci" jako novy partner. Neni jeho problem, ze posleze matka s detmi ma ekonomicky problemy atd atd atd. Ten novy nema zadnou povinnost ji v tom nejak pomahat. A nechapu matku, ktera do toho zatahne dite, ktery si s partnerem nesedne /se kterym si partner nesedne.
|
|
|
|
K_at |
|
(14.1.2020 11:24:06) Dcera je velká, pomoc případně mám. Příjmy bych musela navýšit.
|
Monty |
|
(14.1.2020 11:33:25) Kat, náklady na velké dítě jsou obvykle o dost vyšší než náklady na malé dítě.
|
K_at |
|
(14.1.2020 11:34:04) Monty, FAAAAK?!??! TO JE PŘEKVAPENÍ!
|
Monty |
|
(14.1.2020 11:39:27) Kat, to já jen pro pořádek, když píšeš, že je dcera velká.
|
K_at |
|
(14.1.2020 12:00:53) Dotaz byl na pomoc - nepotřebují řešit hlídání, vyzvedávání atd.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
K_at |
|
(14.1.2020 10:14:28) Monty, hele, nebavíš mě. Dala jsem příklad, jak taky může dopadnout "partner rychle a za každou cenu". A znovu již potřetí ti píšu, že vidím i úspěšný slepený rodiny. Tak co co ti jde? A já jako samoživitelka? Copak já vím?
|
Monty |
|
(14.1.2020 10:20:52) Dala jsem příklad, jak taky může dopadnout "partner rychle a za každou cenu".
Kat, ale my se nebavíme o situaci "partner rychle a za každou cenu". Bavíme se o tom, jestli má rodič PRÁVO (NÁROK) přivést si domů nového partnera. Jestli to udělá za týden po rozvodu nebo za pět let nebylo předmětem diskuze.
|
|
|
Eudo |
|
(14.1.2020 10:19:43) "Navíc zrovna tebe si v roli samoživitelky, která všechno táhne z jednoho příjmu moc představit neumím"
Tady mne zaujala formulace. Snad matka neshani novyho strejcka z duvodu deleni polozek za najem atd?
|
Monty |
|
(14.1.2020 10:24:28) "Snad matka neshani novyho strejcka z duvodu deleni polozek za najem atd?"
Eudo, obvykle ne. Ale nemá cenu tvářit se, že bydlení ve dvou bytech není pro partnery finančně nevýhodné. Mám na mysli normální lidi, ne pana Kellnera a paní Bakalovou, kterým to může být u prdele. Takže pokud si matka po rozvodu najde partnera, ale nebude s ním žít ve společné domácnosti proto, že by se to nemuselo líbit dítěti/dětem, bude ji to čestné a morální rozhodnutí stát docela balík.
|
Eudo |
|
(14.1.2020 10:30:56) Monty, tak ten balik to holt bude stat. Pokud teda to dite a partner nebudou fungovat, bude to stat nervy a eventuelni problemy.
Osobne bych jako matka dala prednost resit ty finance jinak. TOHLE neni pro mne zadny argument.
|
Buřt |
|
(14.1.2020 10:43:33) Me to taky prijde sileny. Radsi se fakt uskromnit a s takovym krokem pockat, nez hura noveho strycka domu, usetrime na najemnym. Uplne mam z toho divnej pocit, jak tady pisete, jakoby to byla normalka.
|
Monty |
|
(14.1.2020 10:44:47) "Radsi se fakt uskromnit a s takovym krokem pockat, nez hura noveho strycka domu, usetrime na najemnym. Uplne mam z toho divnej pocit, jak tady pisete, jakoby to byla normalka."
Buřte, a kdo tu prosím tě píše o nějakém "hurá novém strýčkovi do domu"?
|
|
Monty |
|
(14.1.2020 10:51:58) Mmch., my s manželem spolu začali bydlet po třech letech vztahu. Moje náklady jen za nájemné bytu o dispozici 2+1 byly ročně 156 000 Kč, za ty tři roky pak 468 000 Kč. Alimenty od otce dítěte nula, naopak jsem já měla platit jemu. Pravděpodobně je taková částka pro místní odpíračky společného bydlení pakatel, který nestojí ani za řeč.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.1.2020 10:53:49) monty, ale ty sama píšeš, že jste se sestěhovali až po třech letech, tím pádem trochu sama popíráš, že by ti ta úspora stála za to, abyste se sestěhovali hned
|
Monty |
|
(14.1.2020 10:55:40) Rose, ale já tu taky nikde nečtu, že se nutně musí sestěhovat HNED. Čtu, že se nemají sestěhovávat vůbec, protože se to dítěti nemusí líbit a rodič na něco takového nemá NÁROK.
Mmch., ty tři roky mi osobně přišly moc, ale rozhodnutí bylo na manželovi, on měl svůj byt, já pronájem. Ten poslední rok mě placení dvou domácností už vyloženě štvalo.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.1.2020 11:00:37) monty a já tu zase nečtu, že se nemají sestěhovávat vůbec, ale že záleží i na vztahu partnera s dítětem/dětmi... myslím, že nějaká kompatibilita by tam prostě být měla a pokud naprosto není, je na zvážení matky, jestli jí to za to stojí...
|
A. Andrs |
|
(14.1.2020 11:30:55) Tak partner taky není idiot a nenastehuje se do rodiny, kde prudi několik pubertaku pokud to nějak nefunguje
|
|
Monty |
|
(14.1.2020 11:32:29) „…myslím, že nějaká kompatibilita by tam prostě být měla a pokud naprosto není, je na zvážení matky, jestli jí to za to stojí...“
Rose, a co tím myslíš, „nějaká kompatibilita by tam prostě být měla“? Je dobrý si uvědomit, že to porozvodové uspořádání není všude jako přes kopírák, hraje v tom velkou roli třeba vztah dítěte s biologickým rodičem, se kterým dítě nežije (předpokládám teď výhradní péči), počet osob navázaných na nového partnera (např. jeho děti – tohle třeba byl velký problém u nás, když si otec nastěhoval do bytu 1+1 partnerku se dvěma malými dětmi), to, jak spolu rodiče po rozvodu vychází… Zažila jsem osobně i v blízkém okolí fakt hodně variant soužití po rozvodu a pokud vynechám patologie, které znám kromě vlastní zkušenosti s otčímem vlastně jen z doslechu, protože se v dospělosti nestýkám s lidmi tohoto ražení, neznám dítě, které by jásalo nad novým „strejdou“ nebo „tetou“, a ten problém opravdu není v nových strýčcích a tetách v tom smyslu, že by to byli nějací zoufalci. Dítě je prostě sobecké stvoření, není to malý altruista, který by oceňoval nějaké kladné charakterové rysy cizích lidí, pro něj je to člověk, co mu bere prostor, pozornost rodiče, co od něj něco chce, čímž omezuje jeho svobodu… A já si opravdu myslím, že je špatně mu v tomto ustupovat a „obětovat“ vlastní partnerský život sebestřednému dítěti, jen aby náhodou neutrpělo „újmu“ tím, že od něj otčím vyžaduje, aby vyneslo odpadkovej koš. Ono to pro toho „novýho strýčka/tetu“ taky není žádná velká užívárna, sžívat se s cizím dítětem, taky musí něco obětovat, slevit z vlastního pohodlí… házet mu ještě klacky pod nohy tím, že budu vyžadovat nějaké „vymyšlené“ extrabuřty pro dítě je docela chucpe.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.1.2020 11:44:39) monty, já ti rozumím a je jasné, že děti obvykle nového strýčka nevítají nijak radostně, mluvím o tom, že je nutné počítat s tím, že čas je důležitý - dítě snáz přijme pepu, co s nima nejdřív chodil na výlety, pak s nimi trávil nějakou dovolenou a teprve pak se nastěhuje, než "milé děti, to je pepa a bude s námi bydlet" taky říkám, že pokud má dítě problém s pepou už na výletě, asi bych se zaměřila na to, v čem je problém (a pepa by měl v té chvíli vystupovat v roli známého, kamaráda a rozhodně by neměl ani náznakem klást nějaké požadavky na dítě) a že v případě, kdy si dítě a "strýček" nesednou a já se rozhodnu, že mně za to stojí jako partner, bude vystupovat v roli MÉHO partnera a nikoliv v roli vychovávajícího rodiče
|
|
libik |
|
(14.1.2020 12:43:41) Monty já s tebou v tomto souhlasím a proto uspořádám své nové vztahy tak, že otčím prostě neposílá dítě vynést koš, podle mě to není jeho kompetence.
Beru to tak, že nový partner(byť chápu finanční přínos takového uspořádání) není v roli zachránce všehomíra, ale jsme to my, co mu dáváme rodinu a zázemí. Může být rád, že má k dispozici mé geniální děti
|
Monty |
|
(14.1.2020 12:49:47) Libiku, nemyslím si, že je otčím zachránce všehomíra, a nemyslím si ani, že jsem zachránce všehomíra já v roli matky s dítětem. Proto mi nepřijde nic divného ani nesprávného na tom, když otčím slušně požádá své vyženěné dítko, aby vyneslo koš, a kdyby snad mělo dítko nějaké kecy o tom, že to není v jeho kompetenci, asi bych se vážně zamyslela nad svojí dosavadní výchovou.
|
libik |
|
(14.1.2020 12:56:24) Já to neberu výchovně moralisticky, ale prakticky.
Má-li dítě něco udělat, je snazší a přirozenější, když zavelí matka, na prázdnost koše to nemá vliv a v rodině je klid.
|
|
|
|
|
|
|
|
Eudo |
|
(14.1.2020 10:55:03) "Pravděpodobně je taková částka pro místní odpíračky společného bydlení pakatel, který nestojí ani za řeč."
Monty - ovsem rec neni o reseni financi, ale o vztazich a jak to pusobi na dite. No a taky jak k tomu ten potencialni partner prijde.
Pojem "! místní odpíračky společného bydleni" je uplne vedle. Diskutuje se, jak funguje dite s eventuelnim partnerem.
|
|
|
Eudo |
|
(14.1.2020 10:52:30) "Co vidim bud uprk k rodicum nebo rychle na seznamku."
Obdivuhodny. Jak k tomu ti nebo ten druhy prijdou?
|
|
|
|
|
|
|
Eudo |
|
(14.1.2020 10:32:19) No tak pekne dekuju. A oznamis to taky tomu novymu partnerovi? (=ze by sis ho rada nastehovala, aby platil pulku najmu?)
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.1.2020 10:50:30) jasně, sestra si taky s novým partnerem finančně polepšila... i neteři se tím zvedla životní úroveň... škoda, že nový partner taky vyznává poněkud jiné hodnoty, jako třeba "všechno je něco za něco", "dítě si lásku musí zasloužit" a podobně... neteř nebyla ani tak dobrá, aby si zasloužila nahlášený trvalý pobyt v JEHO domě (v čem je problém, když bude mít pobyt hlášený na oú v místě původního bydliště, že? - mí rodiče to odmítli akceptovat a trvalý pobyt jí přihlásili u sebe)... ve výsledku jí sestra musela najít pronájem, jakmile bylo neteři 18... a dneska se diví, že k nim neteř odmítá jezdit na návštěvy, odmítá jim svěřit své děti, že to nevypadá, že by si mohla užívat svá vnoučátka jako správná babička a že mnohem víc jako babičku vnímají naši mámu... ale svůj nárok na partnera uplatnila, to zase jo...
|
|
|
|
A. Andrs |
|
(14.1.2020 11:24:11) A že třeba singl život je luxus?.Kolik vás žije singl? A když jsou děti, tak samozřejmě jsou náklady na život větší. Dnes studuji děti do 26 let normálně. Kolik z místních má na plnohodnotný život singl s dvěma dětmi na 30 let života. Pouze s jedním příjmem.
|
K_at |
|
(14.1.2020 11:32:12) Toar, na plnohodnotný život nemají často ani 2 rodiče. Prostě je to někdy těžký. Děti si od 16ti snaží trochu přivydělat. V létě brigadničí. A rodič hodně hospodaří. Počítá.
|
Monty |
|
(14.1.2020 11:52:32) Kat, prima, takže tobě přijde jako lepší, když rodič samoživitel počítá každou korunu, dítě musí od šestnácti na brigádu, aby ze svého příjmu spolufinancovalo provoz domácnosti, jen aby dítě nemuselo bydlet s nějakým cizím Pepou, co se dívá na "blbý filmy" a nosí "trapnej účes". No, tak to potom jo.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.1.2020 11:56:28) Znamená to, že si musí najít bohatýho Pepu. Jinak to může být ještě horší.
|
Monty |
|
(14.1.2020 11:58:07) Inko, proč by si musela najít bohatého Pepu? I ze dvou průměrných příjmů se žije líp než z jednoho.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.1.2020 12:02:13) Co když má malej plat a platí na svoje děti ? Tak potřebuje ještě dotovat. Kamarádka si našla chlapíka, kterej nikdy ne nedělal, jinak je hodnej. Ale rozhodně jí stojí spoustu peněz. Našla si ho, když byly dceři 2, dneska jí je 30. Má ho ráda, ale finančně by na tom bez něj byly líp.
|
Monty |
|
(14.1.2020 12:05:23) "Kamarádka si našla chlapíka, kterej nikdy ne nedělal, jinak je hodnej."
Inko, nemakačenky jsem vyloučila z diskuze, už když jsem sem vlezla.
|
|
|
|
|
K_at |
|
(14.1.2020 12:00:10) Monty, já ale říkám, že tvoje vymyšlené domyslene nesmysly nebudu řešit.
|
Monty |
|
(14.1.2020 12:04:38) Kat, jaké vymyšlené nesmysle máš konkrétně na mysli? Že bys těžko utáhla život samoživitelky i s velkým dítětem? A pokud ano, tak za cenu dost hlubokého sociálního propadu? To není žádný vymyšlený nesmysl, to je realita.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 12:36:13) Docela teda žasnu, kolik lidí vidí v novém partnerovi především ten finanční aspekt.
A ano, věřím, že řada lidí (mne nevyjímaje) by volila mnohem raději finanční propad než bydlet s někým, koho nemají rádi.
|
Monty |
|
(14.1.2020 12:39:00) Kudlo, o kasičce na nožičkách (opraveno na "finanční aspekt") a o tom, že ho nemají rádi píšeš pouze ty, nikdo jiný. Já zas "zírám", kolik lidí bez osobní zkušenosti s tím, co to znamená táhnout všechno z jednoho platu je ochotno bít se do prsou a tvrdit, jak by raději volili sociální propad než bydlet s partnerem, jehož jediná "vada" je, že ho děťátko "nemusí".
|
|
McGruber |
|
(14.1.2020 12:46:03) A nebo se nemaj rozvádět, když na to nemaj.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 12:52:40) McGrubere,
asi tak.
Já beru rozvod jako východisko z jinak neřešitelný situace a je dobře, že existuje jako možnost, ale myslím si, že čím lehčí to po něm ti partneři maj, tím míň budou motivovaní jednak spolu zůstat a něco řešit, jednak už na začátku si toho partnera vybírat.
|
|
|
|
K_at |
|
(14.1.2020 13:16:30) Monty, myslíš, že mi je 5? Ano, skromný život by to byl. A hodně práce. Oproti jiným bych byla hodně v klidu - dítě už je v mnoha věcech samostatné, a je jen 1. Mámy s několika malými dětmi to mají násobně těžší.
|
Monty |
|
(14.1.2020 13:17:40) Kat, neznám nikoho, kdo by byl ve finančním srabu "hodně v klidu", byla bys první.
|
K_at |
|
(14.1.2020 13:23:08) Monty, neumíš číst. Vytrhujes z kontextu a potom píšeš bláboly. Stres kolem nutnosti každodenní péče o malé děti je taky pecka, což jistě sama pamatuješ. A to jsi taky měla 1. Když ti odpadají provozní věcí kolem odvedu/vyzvednu/je nemocný atd, odpadá velká část starostí a stresu. V tomhle věku 14+ už máš doma dítě, který se spolupodílí na chodu domova - úklid, prádlo, vaření atd. A bonusem se odvede a vyzvedne, atd. Tudíž matka má trochu volnější ruce. Zkus číst a nevymýšlet bajky.
|
K_at |
|
(14.1.2020 13:26:01) To že je zatraceně těžký být samoživitel (až na vyjímky) tu asi nikdo nepopírá. Že je to někdy až o zdraví, strašnej stres a systém státní podpory je většinou úplně k prdu, to je taky fakt.
|
McGruber |
|
(14.1.2020 13:29:40) Kat, že se staneš samoživetelem, je ale z 80% procent tvoje svoboné rozhodnutí. Nebo následek špatného výběru partnera. Prostě je to tvoje odpovědnost, tak proč by to měl řešit někdo jinej.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 13:37:03) "Kat, že se staneš samoživetelem, je ale z 80% procent tvoje svoboné rozhodnutí. Nebo následek špatného výběru partnera. Prostě je to tvoje odpovědnost, tak proč by to měl řešit někdo jinej."
Grubere, souhlas.
Myslím, že člověk samozřejmě má právo dělat špatná rozhodnutí, ale myslím, že to jde ruku v ruce s odpovědností za následky těch rozhodnutí.
A že říct si "já mám přeci NÁROK a ostatní se třeba přeskočte" v takovýmhle případě dost skřípe.
To přece vůbec není o tom, že by člověk musel do smrti držet celibát, ale je to sakra o tom, že se nerozhoduje (nebo neměl by) už jen sám za sebe jako za svobodna, a měl by si bejt vědom toho, že ať udělá cokoli, zatahuje do toho i lidi, na kterých by mu mělo ze samé podstaty záležet hodně, ne-li nejvíc, a kteří jsou v tom úplně nevinně (tj. děti).
Nikdo netvrdí, že by se jim ten rodič měl doživotně a cele obětovat, to zní taky dost patologicky. Ale pokud je co k čemu, tak prostě na ně bude muset, minimálně dokud nedospějou vždycky brát ohled.
A je úplně jedno, jak se chová ten druhej rodič - i kdyby se choval jako naprostej kretén, tak to přece nedává volnou ruku tomu druhýmu, aby se choval TAKY jako kretén.
|
|
K_at |
|
(14.1.2020 13:41:28) McGrubere, to je velmi zjednodušené vidění vztahu. A tohle asi řešit nechci. Stačí nulový tlak na placení výživného. Podpora v nouzi taková, že máš smůlu, pokud už fakt nejsi pod mostem. Otázka bydlení je taky veselá. Možnost kombinovat práci s přiměřeným výdělkem a péči o děti je taky "skvělá". Otvírací doby školek a družin jsou leckde vražedný.
|
|
Eudo |
|
(14.1.2020 14:18:15) 2Prostě je to tvoje odpovědnost, tak proč by to měl řešit někdo jinej." =SOUHLAS
|
|
A. Andrs |
|
(14.1.2020 15:14:58) pak ale musi panove chodit na radnici s cedulkou povesenou na prsou, kde stoji co jsou zac: - budu mit sex s kazdou sukni, ktera se okolo me ochomejtne - manzelce nebudu davat zadne penize, protoze je vsechny potrebuju pro sebe a to i v dobe, kdy se stara o nase spolecne deti - moje matka ti bude nadavat vzdycky, kdyz k ni vstoupis do bytu
pak bude tvoje naprosto dobrovolne rozhodnuti se za takoveho müde provdat a tvoje chyba, kdyz pak fakta na cedulce nebudou reality
jenze cedulky neexistuji a az proubeh Zivota ukaze, jaky Exemplar mas vlastne doma
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.1.2020 15:20:31) Tak trochu se to dá snad poznat dopředu.
|
A. Andrs |
|
(14.1.2020 15:22:57) kdyby se to dalo poznat dopredu, tak by neexistovaly rozvody, podle meho se to dopredu poznat neda
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.1.2020 15:33:31) Ty zásadní věci se většinou poznaj, ale člověk (žena) to nechce vidět nebo si myslí, že ho zmnění.
|
A. Andrs |
|
(14.1.2020 15:37:38) Inko, to jsou takove kralovske rady tech, co jim to vyslo a nebo mas pravdu a jsi chytra a ja blba, ale to nic nemeni na tom, ze nechci zit do konce Zivota sama
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.1.2020 15:58:35) Nejsem chytrá, vidím to okolo sebe.
|
|
|
|
|
|
McGruber |
|
(14.1.2020 15:24:35) Toar, to je sice teoreticky, pravda, že předem nevíš, co se stane, ale stejně máš dost šancí se o člověku něco dovědět, když chceš. A za druhý, ano je to riziko, ale nikdo tě nenutí jej podstupovat a tak je to stejně furt jen tvoje odpovědnost.
|
A. Andrs |
|
(14.1.2020 15:28:09) McGruber, ano clovek se vubec nemusi vdavat a mit deti, to je pravda, to je vzdycky riziko
z manzela se muze vyklubat idiot a deti mohou byt celozivotne nemocne, to je vzdycky riziko
ale pak nevim co je spatneho, kdyz se nekomu neco nepovede, aby si hledal k sobe do paru nekoho druheho, komu se to treba taky nepovedlo a dozili ten zivot spolu
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(14.1.2020 13:38:24) Kat, upřímně, bez ohledu na věk dítěte pro mě vždycky byl největší "stres", jak ho uživit a finančně zajistit i mimo prosté „uživení“. Protože já lidi na zástup při péči měla, některé jsem dokonce ani nemusela platit, ale neměla jsem toho partnera, co by se podílel. Ve světlejších chvílích našeho soužití – reálně pár měsíců - byl schopný platit polovinu nájmu a poplatků (tehdy asi 6 tisíc celkem, tzn. přispíval tři), toť vše. Náklady na pořízení bytu, kde jsme bydleli nesli jeho rodiče a já. Veškeré další investice do bytu už jen já. Stejně jako výdaje spojené s dítětem. Nebyla jsem ani den na nějaké mateřské nebo rodičovské. A hrozně mě baví, když to tu čas od času Libik, kterýho mám jinak ráda vydává za negativní příklad nějakýho stachanovce a radostného budovatele kapitalismu, protože nic bych si nepřála víc než NEMUSET pořád pracovat. Co to je, mít v rodině dva příjmy, to jsem zjistila až ve čtyřiceti. Proto mě tak ukrutně dojímají prohlášení lidí, co to nezažili nikdy a představují si to jako Hurvínek válku. Protože ve chvíli, kdy bys z jednoho příjmu neutáhla v Praze nájem, musíš buď do sdílenýho bydlení nebo na ubytovnu (což je pro dítě mnohem větší opruz než být účasten při tom, že se máma a Pepa, kterýho iracionálně nesnáším mají rádi), případně se odstěhovat z Prahy a dítě vytrhnout z prostředí, který zná, možná ho vystavit nutnosti dlouhýho a komplikovanýho dojíždění… atd. atd. atd. A právě proto, že je to dítě VELKÉ je to pro něj mnohem horší, než když je to školkáč. Jak sociálně, tak ekonomicky.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 13:41:12) Monty,
ale toho partnera sis už s vědomím této skutečnosti brala, nebo ne?
|
Monty |
|
(14.1.2020 13:45:22) Kudlo, ano, brala, ale taky jsem si ho brala s jeho slibováním a dušováním se, jak se bude starat o dítě, že.
|
|
|
K_at |
|
(14.1.2020 13:47:32) Monty, za prvé - x let sdílím dobrý a zlý (takový prusery kterých ty jsi byla třeba ušetřena) s několika kamarádkami. Všechny mají více než 1 dítě. Bonusem i s chronickými chorobami. Takže si troufám říct, že trochu mám představu o tom, co to je, nemít prachy, být úplně v hajzlu s psychikou, řešit bydlení, stěhování, nemocný děti vč operací, prudiciho ex, kterej škodí jak může, neplatí, a jiný veselý věci. Takže když ti napíšu, že mít 1 a starší dítě je dost dobrá konstelace, tak vím, proč to píšu. A jinak, bydlet lze i jinde, než v Praze. To nemyslím na tebe, ale obecně. Někdy bydlí příbuzní v jiných lokalitách, a někdy to může být řešení.
|
|
libik |
|
(14.1.2020 13:49:11) Monty, také tě oblibuji.
Dávám to za příklad stachanovství, jelikož mám osobní zkušenost, že je to otázka priorit. Vždycky jsem byla chudá a zadlužená a jak to vypadá, asi na tom nic do budoucna nezměním,i když mi Peťka vysype celou svou výplatu včetně svých skromných překladatelských honorářů), ale vždycky jsem se postarala o malé děti nebo o nemocné lidi. Jde o to nebýt naprsená a hrdá a nemít chorobnou potřebu nezávislosti, nemít osypky z představy, že bych měla někomu za něco děkovat nebo mít na paměti, že mu to nějak musím(chci) oplatit.
Já se málokdy nasírám, ale Alraune mě tenkrát nasrala forever, nikdy mi nikdo neřek ve virtualitě nic sprostšího než, že jsem si mohla dovolit válet doma prdel s umírajícím manželem.
(právě jsem splnila očekávání jisté skupiny na fb, takže mohu pokračovat v práci)
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 13:56:46) Libiku,
to že Ti Alraune fakt řekla?
Nezlob se, ale to mi na ni silně nesedí.
|
libik |
|
(14.1.2020 13:58:33) Nem neřekla, je to taková šifra, Akraune je s tim v pohodě
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 14:18:48) Libiku,
takže ty na jednu stranu obviníš Alraune z něčeho dost hnusnýho, a pak najednou "šifra"?
Jako je to vaše věc, ale vzhledem k tomu, jak nesmyslně vztahovačně se projevuješ ve věcech, který tady čtu (a vidím, že nařčený se toho ani náhodou nedopustil ) tak tomu prostě nevěřím.
|
|
|
|
Monty |
|
(14.1.2020 14:15:11) "Jde o to nebýt naprsená a hrdá a nemít chorobnou potřebu nezávislosti, nemít osypky z představy, že bych měla někomu za něco děkovat nebo mít na paměti, že mu to nějak musím(chci) oplatit."
Libiku, naprosto netuším, jak to souvisí s tématem. Ujišťuju tě, že pokud by mi někdo jen tak daroval každý měsíc to, co musím vydělat, nejen že bych mu slušně poděkovala, ale dokonce bych i byla ochotná poskytnout nějakou tu reciprocitu.
|
libik |
|
(14.1.2020 14:25:01) Monty, jenže ty to musíš vydělat, protože "musíš" žít v Praze a "musíš" žít na určité úrovni, případně"musíš" dělat určitý typ kreativní práce.
Pokud bys například sbalila malého kojence a odjela s ním bydlet někam na ves (dost možná, že bys i měla kam bez nějakého nájmu, který by i tak činil pár korun - za výpomoc stařence), byl by tvůj životní náklad jiný a nemusela bys na Rodině hrát hrdinku, co nebyla ani den na mateřské. S tématem to souvisí tak, že jsi tu poznamenala, že navzdory tvé jisté oblibě mého nicku, nemůžeš nevzpomenout mého výstředního a hloupého názoru, a to, že pracovat z porodnice je stachanovství, jelikož je to přece normální a nutné (pro vyvolené a silné jedince jako ty)
|
Monty |
|
(14.1.2020 14:27:19) "...pracovat z porodnice je stachanovství, jelikož je to přece normální a nutné (pro vyvolené a silné jedince jako ty)"
Libiku, už jsi jak Kudla, vkládáš lidem do klávesnice něco, co nikdy nenapsali. Máš to zapotřebí?
|
libik |
|
(14.1.2020 14:34:33) Monty, jo, mám to zapotřebí.. ¨ Budu do smrti říkat, že nejít na MD je stachanovství a prezentovat to jako nutnost, je píčovina.
Že mi to zní od tebe přezíravě, může být můj problém, třeba si opravdu jen tak , řekněme, prostá.
|
Monty |
|
(14.1.2020 14:45:20) Libiku, pokud si můžu vybrat, budu stokrát raději v tvých očích prostá, než abych žila s dítětem z rodičáku, který byl v té době nějaký tři tisíce.
|
|
K_at |
|
(14.1.2020 15:14:32) Libiku, pokud tehdy byl rodičák cca 3600,- tak mohla Monty buď jít žádat o dávky. Nebo plakat rodičům na krku, nebo pracovat. Otázkou je, jak moc pracovat, kolik peněz atd.
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 14:29:36) Monty, jenže ty to musíš vydělat, protože "musíš" žít v Praze a "musíš" žít na určité úrovni, případně"musíš" dělat určitý typ kreativní práce.
Libiku, se zbytkem tvýho příspěvku nesouhlasím, ale s tímhle ano.
Vždycky je něco za něco, a pokud mi život s někým přijde méně snesitelný než to, že se mi zhorší ekonomické podmínky, tak holt si budu muset vybrat.
|
|
|
|
|
adelaide k. |
|
(15.1.2020 10:15:32) Diskuze je dlouhá, a jsem dost pozadu se čtením, ale Monty, perlíš jako vždy. Ocituju, aby bylo jasné co komentuju. "A hrozně mě baví, když to tu čas od času Libik, kterýho mám jinak ráda vydává za negativní příklad nějakýho stachanovce a radostného budovatele kapitalismu, protože nic bych si nepřála víc než NEMUSET pořád pracovat. Co to je, mít v rodině dva příjmy, to jsem zjistila až ve čtyřiceti. Proto mě tak ukrutně dojímají prohlášení lidí, co to nezažili nikdy a představují si to jako Hurvínek válku."
Dojemné jsou na tom hned dvě věci. 1)Být samoživitel v režimu široké pomoci okolí je na samoživitelské poměry dost luxus. Jsou mraky samoživitelek (i tady na rodině takové jsou), které to táhnou samy po všech stránkách, tj. děti stále u sebe, práce, hlídání minimální, nebo placené. Ale z toho jak o tom píšeš to vypadá že jsi jediná na světě kdo to kdy prožil (a protrpěl). 2) Ty sama jsi spoustu dalších variant nezažila. Nevíš jaké je to být na mateřské a opravdu se tomu dítěti věnovat 24/7. Nevíš jaké je to mít víc dětí a koučovat rodinný cirkus. Nevíš jaké je to nemít vůbec žádné hlídání. Atd. A upřímně, většinu z toho si představuješ jako Hurvínek válku Nikdy ti to ale nebránilo se k podobným věcem vyjadřovat, hodnotit ty kteří to reálně žijou a radit jim jak to dělat líp.
Nicméně, aby nebylo mýlky, já pozici samoživitelek považuju za těžkou, absolutně nezáviděníhodnou a klobou dolů před každým, kdo to úspěšně táhne sám a dožije se dospělosti dětí ve zdraví fyzickém i duševním.
2)
|
Monty |
|
(15.1.2020 10:23:17) adelaide, čtenářská gramotnost nic moc. Reaguješ na něco, co s citací části odpovědi Libikovi ani podstatou naší diskuze (Libikovy a mé) vůbec nesouvisí.
|
libik |
|
(15.1.2020 10:55:21) Monty, musím se přidat k negramotným a zeptat se tě, proč zazněl včera příklad tvé pracovitosti v kontrastu s mou prdelválivostí. Nebylo to vzhledem k tématu diskuse vůbec relevantní.
Byl to takový malý hec, jestli se chytnu, viď. Jsem ráda, že jsem tě nezklamala, nicméně toto je jedna z věcí, která mi výhledově může přerůstat do reality, to se prostě nedělá.
Pokud tě mohu poprosit jako Dana S, nech to příště bejt.
|
Monty |
|
(15.1.2020 11:02:05) Libiku, mám dojem, že to byla reakce na tvou (z mého pohledu iluzorní) představu, že lidé pracují proto, že je to děsně baví nebo si díky tomu připadají nějak „důležití“. Přičemž moje zkušenost je taková, že jich drtivá většina pracuje proto, aby měli peníze. Nechme to být, od začátku to bylo OT, že se v tomhle směru neshodneme není nic nového pod sluncem.
|
libik |
|
(15.1.2020 11:45:38) na mou "iluzorní" představu z roku 2016, která v této diskusi nezazněla a nijak se diskuse netýkala a její přesnější výklad je, že společenský morální imperativ zní "pracuj" za všech okolností, i kdyby tátu věšeli.
|
Monty |
|
(15.1.2020 11:47:29) "...společenský morální imperativ zní "pracuj" za všech okolností, i kdyby tátu věšeli"
Libiku, a na to jsem ti odpovídala, že lidé většinou nepracují proto, že po tom niterně touží, ale proto, aby měli peníze. Znám jen velmi málo lidí, kteří by odmítli možnost dostat svou mzdu "jen tak" na účet a nemuset přitom ani vylézt z postele.
|
libik |
|
(15.1.2020 11:53:13) Na to jsi mi neodpovídala, jelikož já jsme se o tom nebavila, tys to vytáhla pro tu prdel z paty a z minulosti, jen nekecej.
|
|
libik |
|
(15.1.2020 11:56:24) Jinak pokud bychom se měly bavit o nutnosti pracovat, s kým si myslíš, že si píšeš? Jsem z malých poměrů, nijak zvlášť úspěšná, jednou blbě vdaná, podruhé po krk v hypotéce a dalších finančních radostech života běhu, mám 3 děti, já vím, proč se pracuje.
Z druhé strany tvrdím, že jsou okamžiky, kdy se prostě nepracuje, protože jsou důležitější věci, a člověk hlady neumře.
|
K_at |
|
(15.1.2020 12:03:23) Libiku, ok. Chápu. Ale z čeho v tu chvíli žiješ? Jídlo, bydlení.....
|
libik |
|
(15.1.2020 12:11:18) Kat, promiň, pro mě je to blbé téma, velmi osobní a Monty to dobře ví.
Napíšu to vágně, ze získaného a vytvořeného nepeněžního kapitálu, ze své finanční gramotnosti a ze skutečnosti, že to je v české kotlině a ne v Jemenu.
|
Liaa |
|
(15.1.2020 12:17:55) Blízcí lidé v takové situaci žili především z:
- z úspor - z(a) pomoci rodiny a přátel - z pravidelných měsíčních příspěvků od nadace Dobrý anděl (pomáhá rodinám s dětmi v tíživé situaci, kde rodič nebo některé z dětí onemocněli rakovinou nebo jinou závažnou nemocí).
|
|
|
|
Monty |
|
(15.1.2020 12:23:51) Libiku, jistěže jsou. Jsou to tragické situace jako ta, kterou sis prožila ty. Myslím, že v takové situaci bude "nutnost chodit do zaměstnání" obhajovat opravdu málokdo.
|
|
|
Kudla2 |
|
(15.1.2020 12:52:01) Monty,
třeba já bych svou práci dělala i v takovém případě.
Protože mě baví a protože bych tím "nevylezením z postele" úplně shnila.
Chápu, že ne každýho jeho práce baví, ale pořád si myslím, že dost lidí ano.
Ty, kteří ji považují za opruz a jediný její smysl vidí v získání peněz, lituju.
|
|
|
|
|
|
adelaide k. |
|
(15.1.2020 11:29:01) Monty, reaguju na tvá slova. Souvislost s diskuzí je trochu vedlejší. Nicméně jsem měla raději šetřit čas, to je fakt.
|
|
|
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.1.2020 13:33:30) Mám několik kamarádek co byly samy s dítětem a ani jedna nebyla ve finančním srabu. Náročný to bylo, hlavně organizačně. Ale shodujou se, že sami s dítětem, nejvíc ušetřily. Chlap je velkej a má všeho větší spotřebu, od jídla, přes vodu, proud.
|
Monty |
|
(14.1.2020 13:44:28) Inko, tak já za dvanáct let "samoživitelství" ušetřila pouze během těch cca dvou let, kdy jsem měla "domovnický byt" a platila jen energie, nikoli nájem. A díky tomu jsem taky pak nějak překlepala nejhorší rok krize, protože ty cca dva roky neplacení nájmu je prostě cca čtvrt milionu úspor. Situaci, kdy je ekonomicky výhodnější být sama s dítětem než s partnerem si umím představit možná jedině v případě, kdy je dotyčná megaskromná a ještě bydlí buď ve vlastním nebo u rodičů.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(14.1.2020 13:53:06) Ano, všechny mnou zmiňované bydlely ve vlastním, jedna u rodičů.
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 13:39:38) Monty,
ale kde je psáno, že KAŽDÁ matka po rozvodu je ve finančním srabu?
(schválně neříkám SAMOŽIVITELKA - samoživitel je pro mě někdo, kdo je na to dítě opravdu SÁM, nikoli když to dítě má žijícího rodiče, kterej na něj přispívá).
Ty jsi tu myslím psala, že jsi mívala velmi nadstandardní příjmy, takže ač to jistě lehké nebylo, tak jako "finanční srab" bych si přece jen představila něco jiného.
|
Monty |
|
(14.1.2020 13:47:25) Kudlo, právě proto to taky píšu. I s mými příjmy to bylo zatraceně náročný období. Mít celou tu dobu průměrnej nebo podprůměrnej plat, tak si to buď jdu hodit nebo dítě našťouchám do babyboxu.
|
sovice |
|
(14.1.2020 14:41:23) Monty,
nalepím to bez souvislosti s konkrétním příspěvkem sem, protože to míním jako reakci na tebe.
NÁROK na to, aby se mnou bydlel partner přes výslovný odpor dětí, podle mého fakt nemám (tedy neměla jsem, teď už jsou plnoleté a větší část času z domu, takže situace je diametrálně jiná).
Dovedu si živě představit, že si dítě s někým doopravdy nesedne, ačkoliv je to obecně zcela "nezávadný" člověk. Sama bych taky nechtěla mít doma trvale některé lidi, přestože proti nim nemůžu říct ani popel. Domov je prostě pro mě víc než místo, kde mám věci, je to místo jistého základního bezpečí, zázemí a podobně.
Myslím, že bych dokázala děti seznamovat dostatečně příčetně, aby dokázaly navázat se "strýcem" vztahy... Ale za děti mám odpovědnost a varianta "však se dvanáctileté dítě může odstěhovat k babičce, kdyby si s Františkem fakt nesedlo" je mimo moje uvažování.
|
Eudo |
|
(14.1.2020 14:49:23) Presne tak, Sovice
|
|
K_at |
|
(14.1.2020 15:01:59) Sovice 👍
|
|
. . |
|
(14.1.2020 15:03:09) Sovice, přesně tak.
|
|
|
Monty |
|
(14.1.2020 15:18:42) Sovice, jenže ten jeho domov není JEN JEHO, nebydlí tam samo a samo si ho nefinancuje. Nemá tudíž právo veta, to mám já jako rodič.
|
sovice |
|
(14.1.2020 17:54:49) Monty,
domov je společný. Dítě nemá právo veta, v některých věcech nemá vůbec hlasovací právo, v jiných podle věku a míry, v jaké se ho věc týká, ale právě proto že rozhoduju já, rozhoduju i s odpovědností za ně a s ohledem na ně.
Nečekám, že dítě bude Pepu milovat za hrob, ale nepřipustím, aby se vracelo domů ze školy se staženým žaludkem, že tam bude Pepa.
|
K_at |
|
(14.1.2020 17:59:25) Sovi
|
|
Monty |
|
(14.1.2020 18:03:25) Sovice, výslovně jsem uváděla, že nemám na mysli žádné patologie. Tady se uvádělo, že dítěti partner "nesedí", nikoli že mu ubližuje nebo se chová jakkoli závadově. Iracionálně mu nesedí. Pokud by se mělo dítě vracet domů se staženým žaludkem proto, že je tam nějaký Pepa, který je úplně normální člověk, který má rád jeho mámu, tak bych spíš uvažovala o návštěvě nějakého odborníka než o tom, že vyhodím svého PARTNERA (případně se od něj odstěhuji) jen proto, že dítěti "iracionálně nesedí".
|
K_at |
|
(14.1.2020 18:12:06) Monty,ale to k tomu psychiatrovi jdi spíš ty. Představa, že dítě musí DOMA vycházet s každou osobou, která není úchyl a alkoholik, ta je prostě strašná. Ty si domů vezmeš jakýhokoliv chlapa? Bez ohledu na povahu? Taky s ním teda budeš x let sdílet domov?
|
Monty |
|
(14.1.2020 18:17:46) Kat, jo aha, on je partner "jakýkoli chlap bez ohledu na povahu". Jinými slovy, jakýkoli muž kromě biologického otce (kterého asi dítě "iracionálně nemuset" nemůže, ha ha ha) je nějaká podivná existence a matka musí být úplně zvrácená a zralá na psychiatra, pokud ho má ráda, chce s ním žít a neshledává na něm nic patologického.
|
|
McGruber |
|
(14.1.2020 18:20:39) A když je bio, tak je to v poho, když je rodič úchyl nebo alkoholik?
|
|
K_at |
|
(14.1.2020 19:09:15) Romano, jestliže by vztah dcery a jejího otce haproval a otec jakožto dospělý by tomu šel naproti, ano, zvažovala bych rozvod. Jako jsem jej vážně zvažovala když byla malinká a byl problém dlouhodobý. Manžel je inteligentní a pochopil, co co go a zapracoval na sobě.
|
|
|
|
sovice |
|
(14.1.2020 18:28:17) Monty,
když to rozpitváme, tak se můžeme točit na "nesedí" do aleluja. Je spousta chování, které není patologické ani primárně ubližující, ale může docela otrávit život, když někomu vadí. Už ti tu vypisovali třeba pořádkumilovnost, nároky na "zasloužení si" přízně apod... Je to věc míry.
Osobně bych fakt nechtěla bydlet s každým dobrým, rozhodně nepatologickým člověkem. Například mi vadí delší pobyt s lidmi, co jsou řádově aktivnější a komunikativnější než já, po nějaké době mě začne jejich aktivita a neustálá komunikace hrozně vnitřně prudit. Snáším to dlouhodobě jen u dcery, protože ji mám ráda a jsem na to u ní zvyklá (už jako malá pusu nezavřela). Dovedu si představit, že přivést si domů takto aktivního chlapa, tak já jako zamilovaná bych to snesla, zatímco druhá z mých dcer by strávila dětství v nejodlehlejším koutě dětského pokoje se sluchátky na uších a v osmnácti by se odstěhovala.
Bydlela jsem roky na internátě a na kolejích, dokázala jsem dlouhodobě bez nevraživosti a potíží sdílet prostor i s lidmi, co mi iracionálně neseděli, ale kus dětství bez možnosti jít jinam domů (což jsem na internátě i kolejích měla) bych tak strávit nechtěla. A taky jsem na tom intru viděla, jaký rozdíl je bydlet s člověkem, co si vzájemně opravdu sednete, s člověkem, co si normálně rozumíte, ale není to žádné velké přátelství, a s člověkem, se kterým se snesete jen s aktivním úsilím o dobrou vůli.
|
A. Andrs |
|
(14.1.2020 18:40:52) na me tahle diskuse pusobi, ze po svete behaji pouze nemozni muzi, kteri nejsou schopni vychovavat deti, ale pouze jim skodit pak dojde k predani te jedne jedine spermie a razem se z nich stanou bezvadni otcove, pozehnani pro jejich deti
nechci zpochybnovat biologicky a geneticky vyznam otcu, ale porad se bavime o stejne skupine muzu
nahradni otcove neprileteli z Marsu, ti tady taky ziji mezi nami
|
sovice |
|
(14.1.2020 18:44:00) Ti bio otcové, pokud jsou to normální muži, ale mají jisté výhody - znají dítě od narození a mají vybudovaný vztah, a to dítě vychovávají od malička. Takže nemusí v deseti řešit vztah k dítěti, které vůbec neznají.
|
McGruber |
|
(14.1.2020 18:52:07) to sice nemusí řešit, ale už mohou mít ten vztah docela špatný.
|
|
Monty |
|
(14.1.2020 19:03:59) "Naopak biorodic neni zarukou niceho."
Romano, samozřejmě. Např. můj biologický otec je pro mě naprosto cizí člověk. Kolikrát v životě jsem ho viděla bych spočítala na prstech. To neustálé zaklínání se "biorodičovstvím" nebo "hlasem krve" nechápu. Se svou bývalou tchyní mám nesrovnatelně lepší a vřelejší vztah než s vlastním biologickým otcem, s tím totiž nemám vztah vůbec žádný, a on ke mně taky ne.
|
Monty |
|
(14.1.2020 19:19:58) Romano,
jj. "Neplacení výživného je jeden z nejčastějších trestných činů v Česku. Přestože čísla policistů dlouhodobě ukazují pokles, situace v Česku se nelepší.
500 tisíc dětí žije v neúplných rodinách. 115 tisíc dlužníků je podle odhadů v Česku, v 90 procentech se placení vyhýbá otec. Průměrná délka soudních sporů o výživné jsou 2 až 3 roky. 90 tisíc je průměrný dluh. Rodič neplatí průměrně 38 měsíců."
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/deti-rodice-alimenty-novy-zakon-zalohovane-vyzivne-policie-organizace.A190315_092043_domaci_lre
|
Monty |
|
(14.1.2020 19:26:38) "Podle zkušeností projektu Alimenty dětem.cz mají samoživitelé kvůli neplacení výživného často problém dopřát svému dítěti jakýkoliv nadstandard a bohužel v některých případech i běžné potřeby. Tím přitom nemusí být jen věci, které lze oželet, jako jsou kvalitní školní pomůcky, různé výlety nebo navštěvování kroužků. Jedná se často o základní věci, jako jsou třeba nové dioptrické brýle pro dítě nebo zaplacení kvalitnější plomby u zubaře.
Vedle určitého omezení a uskromnění však napjatý rozpočet přináší také věčný strach z mimořádných výdajů. V rozpočtu samoživitelů totiž často není žádný prostor pro vytváření úspor a rozbitá lednička tak může snadno přerůst v neřešitelný problém a případná půjčka pak často vede přímo do dluhové pasti a k exekucím."
Zdroj: https://www.idnes.cz/finance/financni-radce/pravnicka-alzbeta-kokesova-o-alimentech-na-deti.A170628_083211_viteze_sov
|
K_at |
|
(14.1.2020 19:28:17) Monty, díky za poučný článek. Máš pocit, že to tady někdo netuší?
|
Monty |
|
(14.1.2020 19:31:26) Kat, ano, netuší to tady minimálně část těch, co se domnívají, že zůstat s dítětem/dětmi po rozvodu sama nebo opustit partnera, který jim "iracionálně nesedne" je super rozhodnutí ve prospěch dítěte.
|
Monty |
|
(14.1.2020 19:38:28) A ještě jeden dotaz - odstraňujete z dosahu dětí i spolužáky, učitele, příbuzné a své přátele, kteří jim "iracionálně nesedí"?
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 19:48:10) "A ještě jeden dotaz - odstraňujete z dosahu dětí i spolužáky, učitele, příbuzné a své přátele, kteří jim "iracionálně nesedí"?"
A to dítě je nucené s těmi spolužáky, učiteli, příbuznými a přáteli bydlet?
|
Monty |
|
(14.1.2020 19:50:09) "A to dítě je nucené s těmi spolužáky, učiteli, příbuznými a přáteli bydlet?"
Kudlo, to dítě s nimi často může trávit víc nebo srovnatelně času jako doma. Především s těmi spolužáky.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 19:55:49) Monty,
může, ale NEMUSÍ.
Ve třídě je 30 lidí, pokud se s někým nechceš bavit (a není to šikanér, kterej by Tě aktivně vyhledával), nemusíš.
Jak se ale vyhneš někomu, s kým sdílíš jednu domácnost?
|
Monty |
|
(14.1.2020 19:58:35) "Jak se ale vyhneš někomu, s kým sdílíš jednu domácnost?"
Kudlo, zavřeš se do svého pokoje. Většina dětí od určitého věku je tam po většinu času zavřená, ať už se svými rodiči "iracionálně nevychází" nebo jo.
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 19:58:47) A ještě jedna věc je zajímavá:
rodič, kterej sám rozhodl, že pro něj je nemyslitelný dál bydlet v jedný domácnosti s druhým rodičem toho dítěte, se náramně diví, že by pocit, že s někým fakt nechce bydlet, mohlo mít i to dítě.
|
Monty |
|
(14.1.2020 20:03:29) "rodič, kterej sám rozhodl, že pro něj je nemyslitelný dál bydlet v jedný domácnosti s druhým rodičem toho dítěte, se náramně diví, že by pocit, že s někým fakt nechce bydlet, mohlo mít i to dítě."
Kudlo, ano, pokud by se tak rozhodl proto, že mu ten druhý rodič "iracionálně nesedí", nedávalo by to smysl.
|
|
|
|
|
Eudo |
|
(14.1.2020 19:37:48) Monty, ano presne tak to je.
A KDE V TOM NACHAZIS NEJAKY DUVOD SHANET PARTNERA, ktery se bude delit o vsechny tyhle zalezitosti s tebou NA DITE, KTERY NENI JEHO? A z jakyho duvodu by to mel delat?
(a nikde nepisu ani jsem nepsala, ze nekdo k tomu ochotny je a zvladne to. Ale zadna samozivitelka si na to nemuze klast narok jen proto, ze na tom je financne spatne. Nebo sve dite uvest do domacnosti s nekym, s kym dite eventuelne muze/ma nejaky problemy/partner ma problemy s ditetem a p.
|
Monty |
|
(14.1.2020 19:42:46) Eudo, ehm, cože? Vůbec nerozumím řeči tvého kmene. Lidé si shánějí partnera primárně proto, že nechtějí být sami. Teda alespoň v "mém vesmíru". A protože si shánějí PARTNERA, logicky očekávají, že s nimi ten PARTNER bude sdílet "dobré i zlé", neboť o tom PARTNERSTVÍ je/má být. Nikdo na něj NEMÁ NÁROK, taky proto spousta lidí partnery nemá, on je totiž automaticky nepřiděluje národní výbor. A celou dobu se tu bavíme o tom, že dítěti ten PARTNER "iracionálně nesedí", ne o tom, že s ním má nějaké problémy. Pokud tedy problémem nemyslíte to, že si zlotřilý cizí náhodně odlovený chlap dovolí požádat dítě své partnerky, aby vyneslo koš.
|
Eudo |
|
(14.1.2020 19:51:11) Monty -
" celou dobu se tu bavíme o tom, že dítěti ten PARTNER "iracionálně nesed". nikoliv - Nebavime. Vcetne Tebe se tu urcite nicky bavi o tom, jak nastehovani si partnera za ucelem zvyseni zivotni urovne (=pochopitelne jinymi slovy, napr. pouze jeden najem, cimz za usetreny druhy se daji delat bajecne veci...), a k cemuz dite nema narok neco namitat.
ja PORAD vychazim z toho, co zde padlo celkem jasne od urcitych nicku, a dokonce nekolikrat:
Jak na tom ty samozivitelky jsou spatne financne, a jak maji na partnera NAROK. (=bylo psano velkymi pismeny). A tim padem je nutny mit partnera, ktery se o tyto polozky a problemy bude delit.
A dokonce mi v mnoha textech vubec chybi nejaky pohled na to, ze by ten partner mel byt neco jineho (=napr. clovek, ktery bude laskyplnou oporou jak pro matku, tak pro dite).
|
Monty |
|
(14.1.2020 19:52:40) Eudo, a kdo tu psal o nějakém NÁROKU, kromě tebe (a možná Kudly)? Finanční aspekt tu nezazněl jako důvod, ale jako jedna z výhod. Nevšimla jsem si, že by tu kdokoli psal o tom, že chce partnera primárně jako sponzora.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 19:53:21) Monty,
o NÁROKU psala na začátku tuším Romana.
|
Monty |
|
(14.1.2020 19:54:18) Kudlo, tak toho jsem si nevšimla. A nebylo to myšlené tak, že má NÁROK si toho partnera HLEDAT?
|
|
|
Eudo |
|
(14.1.2020 19:58:22) Monty - ja jsem to slovo pouze opakovala. Vyskytlo se tu nekolikrat, od zacatku od Romany. A jestli sis nevsimla dlouheho textu zelenekytky, kde vypsala, co vsecko musi matka samozivitelka platit/ozelit, a z toho vyplyvajici diskuzi, tak fakt velice spatne ctes.
A kdyz popisujes, jak co usetris sestehovanim, tak to bohuzel pouze vyzni jako hledani sponzora a vyhod pro "Tebe". Coz nejen mne, ale i dalsi celkem uvedlo k udivu, obzvlast doplneno nazorem, ze dite nema narok na zadny nazor (=chce se mi napsat "nema do toho co kevcat".)
Normalni matka vychazi predevsim z toho, jak se citi to dite.
|
Monty |
|
(14.1.2020 20:02:21) "A kdyz popisujes, jak co usetris sestehovanim, tak to bohuzel pouze vyzni jako hledani sponzora a vyhod pro "Tebe".
Eudo, takže partneři, případně manželé, musí žít odděleně a platit si každý svou domácnost, aby je náhodou nějaká chytrá hlava neobvinila z "hledání sponzora"? Chápeš, že v případě, kdy ti partneři platí výdaje za jedno společné bydlení napůl, je to výhodné pro oba dva, na rozdíl od placení dvou domácností, na kterém jsou oba finančně "škodní"?
|
Eudo |
|
(14.1.2020 20:13:10) Monty - ovsem o tom nebyla vubec rec. Rec byla o DUVODU NOVEHO PARTNERSTVI (=jak popsaly urcite nicky). Chapes? (Jen na okraj - osobne nevychazim ze zadnych financnich vyhod, ktery by mi nove partnerstvi prinaselo. Vychazim JEDINE z toho, aby se moje deti ve svem domove s nejakym novym partnerem citily DOBRE.)
Opakuju, ze jsem reagovala presne na ty nicky, co se vyjadrily, ze maji naroky a jak k tomu prijdou, ze musej vsecko platit sami. Sestehovani/manzelstvi novych partneru uz je dalsi krok - a pokud v tom existujou city a ohled na deti a ne jen ten uvadeny duvod "vsecko napul", tak neni co diskutovat.
A dale jeste jednou opakuju - ze normalni lidi davaji prednost tomu, aby se (hlavne) dite v jakemkoli partnerstvi citilo spokojene a nevybiraji si partnery podle financnich moznosti dotycneho.
|
Monty |
|
(14.1.2020 20:17:34) Eudo, ale já si fakt nevšimla, že by tu kdokoli psal o tom, že jsou důvodem pro nové partnerství v první řadě peníze. Byť si to u samoživitele v zoufalé finanční situaci dovedu představit a v jistých kruzích to nebude nic neobvyklého.
Mmch., součástí toho, aby bylo moje dítě v pohodě je i to, že nebude trpět finanční nouzí. Aniž by to ovšem byl důvod pro nějaké "účelové partnerství".
|
|
A. Andrs |
|
(14.1.2020 20:27:31) * nevybiraji si partnery podle financnich moznosti dotycneho *
to je samostatne tema, jsou zeny, ktere to tak delaji cely zivot a jsou zeny, ktere to nedelaji, zda jsou v te dobe jiz detne nebo jeste bezdetne asi nehraje roli,
|
|
|
|
|
|
|
sovice |
|
(14.1.2020 20:01:12) Monty, "iracionálně" jsem sem nezatáhla já. Ale už nejsem s to dohledat, kde to začalo. Podle mého si lidi můžou nesedět v rámci povah a představ o fungování rodiny a domácnosti a není to nutno víc nálepkovat.
|
K_at |
|
(14.1.2020 20:06:58) Sovice, já myslím, že iracionálně je z dílny Monty. Protože buď je to objektivně průšvih, nebo je to iracionální.
|
|
K_at |
|
(14.1.2020 20:08:05) Já jsem tu Monty příklady dala. Ale asi se ma dítě klidit do pokoje a jít z očí.
|
Monty |
|
(14.1.2020 20:14:27) Kat, nedala. Popsala jsi nějakou neurčitou situaci, kdy má ten partner "nějaké představy o výchově" nebo o tom, "jaké by to dítě mělo být". Takové představy má ovšem i biologický rodič a bylo by dost divné, kdyby je neměl.
|
K_at |
|
(14.1.2020 20:15:32) Monty, já ti tu ale nebudu psát scénáře. Jsi velká holka, zapoj představivost.
|
Monty |
|
(14.1.2020 20:19:42) Kat, mně stačí použít reálné příklady z vlastního života a životů blízkých přátel, kteří se kdy ocitli v rolích těch nových partnerů. A ani v jednom z nich nevidím nic, co by při vyloučení patologických jevů znemožňovalo partnerský vztah jen proto, že si dospělý a dítě "nesednou". Iracionálně, tudíž na základě nějakých pocitů nebo odlišných povah.
|
K_at |
|
(14.1.2020 20:30:19) Monty, a? Že ty něco nevidíš, ještě není úplně směrodatný. Já vidím to i to. Prostě strejda, který si po x měsících udělá z domova po revychovny experiment a tlačí na dítě, aby bylo méně dítě, úplně jiný, není patologickej, ale bude odejit.
|
Monty |
|
(14.1.2020 20:34:13) Kat, člověk, který "udělá z domova po převýchovný experiment a tlačí na dítě, aby bylo méně dítě, úplně jiný" mi přijde dost patologický, i když tak úplně nechápu, co to je "tlačit na dítě, aby bylo méně dítě".
|
K_at |
|
(14.1.2020 20:37:13) Monty, děti bývají rozesmátý, vlající, nelogický, neunavitelny, emocionální. A do toho přijde strejda, kterej to nechápe. Na výletě to je jiný, než 24/7/365. A začne vychovávat - buď v klidu, mysli, tohle je pitomost, tohle děláš blbě.....
|
A. Andrs |
|
(14.1.2020 20:41:24) Kat, nerozdeluj muzske pokoleni na strejdy a otce od rodin oboje je jedna skupina lidi, muzu, zijicich mezi nami, strejdovi polezou deti stejne na nervy jako matce nebo bio tatkovi, nekdy vic a nekdy min od prirody jsou muzi vic schopni prijmout cizi mladata nez zeny cizi potomky, to je fakt
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 20:47:45) ToAr,
ono je to dokonce tak komplikovaný, že ti samí muži jsou pro někoho otcové od rodin a pro někoho strejdové.
Akorát teda nechápu, proč ty některý matky s těma otcema nedokážou žít (ač si je na začátku samy vybraly a rozhodly se s nimi mít dítě), ale dítě se strejdou (kterýho si nevybralo) by žít nutily?
|
A. Andrs |
|
(14.1.2020 20:59:21) Kudlo, to se neptas te prave. Nekdy tatinkove sbali kufry a odejdou.
|
|
Monty |
|
(14.1.2020 21:00:49) "Akorát teda nechápu, proč ty některý matky s těma otcema nedokážou žít (ač si je na začátku samy vybraly a rozhodly se s nimi mít dítě), ale dítě se strejdou (kterýho si nevybralo) by žít nutily?"
Kudlo, ale ony si je ad jedna nemusely vybrat jako budoucí otce svých dětí (v mém okolí je např. neplánované otěhotnění dost častým jevem, rozhodně nejsem jediná, komu se něco takového přihodilo) a ad dvě, není až tak zřídkavé, že se dříve vhodně se jevící muž příchodem dítěte mění na nevhodného.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 21:27:39) "Pro jistotu připomínám, že exmanžela jsem si nevybírala jako partnera, ale "pro hezké chvíle", načež jsem s ním neplánovaně otěhotněla."
To ale není tak docela racionální přístup, že ne?
(a to neříkám proto, že by každej člověk musel vždycky a za všech okolností jednat racionálně, ale proto, že ty na Tu racionalitu kladeš tak absolutní důraz)
|
Monty |
|
(14.1.2020 21:29:32) Kudlo, co není racionální přístup? Mít techtle mechtle s chlapem, kterého nemám v plánu si brát a zakládat s ním rodinu? Pokud mi v tom nebrání nějaké svérázné pojetí morálky (neboť vycházím z modelové situace, kdy jsou oba účastníci nezadaní), nevidím na tom nic iracionálního, projde si tím většina lidí obou pohlaví.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 21:36:40) Nepovažuji za racionální přístup počít dítě s někým, s kým bych si neuměla představit žít a založit rodinu (tudíž mít s ním techtle mechtle bez spolehlivé antikoncepce).
(Já dokonce nepovažuji PRO SEBE za racionální ani s takovým člověkem spát, ale na ostatní tak přísná být nechci)
|
Monty |
|
(14.1.2020 21:37:59) "Nepovažuji za racionální přístup počít dítě s někým, s kým bych si neuměla představit žít a založit rodinu."
Kudlo, ale to já plánovaně taky ne, jenže příroda se tě mnohdy na tvoje plány neptá.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 21:39:45) Monty,
pak to ovšem nelze nazvat RACIONÁLNÍM jednáním
|
Monty |
|
(14.1.2020 21:42:22) Kudlo, myslíš jako, že příroda není racionální? Já bych řekla, že kdyby dopřávala potomky jen těm, co je zodpovědně plánují, tak už jsme dávno jako druh vyhynuli.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 21:46:57) Monty,
já tohle vnímám jako tvou intimní věc, do které se nechci moc navážet.
Ale nebavíme se o "racionálním jednání" přírody, ale o racionálním jednání člověka, kterej prosazuje racionalitu vždy a všude, ale jen pro ty druhé, protože sám se v zásadních věcech racionálně prostě nechová.
|
Monty |
|
(14.1.2020 21:48:46) Kudlo, jestli ono to nebude tím, že můj názor na to, co je nebo není racionální se bude dost výrazně lišit od toho tvého. A navíc bude i rozdíl mezi vnímáním toho, kdo a jak má nést následky za případné následky (i)racionálního chování svého nebo ostatních lidí.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 21:50:59) Monty,
vidíš, a zrovna tak se může dost výrazně lišit od názoru toho dítěte
Těší mě, že se shodnem, že pojetí racionality můžou mít různí lidé velmi různé, a to, co Tobě připadá "iracionální", může jinému člověku připadat racionální a naopak.
|
Monty |
|
(14.1.2020 21:58:11) Kudlo, jistě. Také si o tom jiní lidé ve svých rodinách sami rozhodují, vybírají si podle toho partnery a nějakým způsobem k tomu směřují své děti, že.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 22:00:34) A těm dětem nedávají šanci, protože o tom, co je racionální, rozhodují jen a jen oni?
|
Monty |
|
(14.1.2020 22:03:58) Kudlo, nedávají šanci rozhodovat o svých vztazích a o tom, kdo kde bude nebo nebude bydlet (myšlen partner). Dítě se samozřejmě může rozhodnout - má-li tu možnost - jít bydlet jinam.
|
Kudla2 |
|
(14.1.2020 22:09:27) Monty,
představa, že pokud se dítě nesnese s partnerem matky, je na tom DÍTĚTI, aby se odstěhovalo, mi přijde děsivá.
To dítě přece, kruci, tahá za mnohem kratší konec a má mnohem menší možnosti.
Vím, žes psala, že jsi to tak měla, mně to připadá od těch dospělejch vůči Tobě děsivý
|
Monty |
|
(14.1.2020 22:14:32) Kudlo, ale můj otčím nebyl normální příčetný člověk, byl to násilnický idiot. Kdyby byl normální, bylo by mi dost fuk, že s ním bydlím ve společné domácnosti. A vůbec by mě netrápilo, že si "tak nějak nesedneme".
|
|
|
Eudo |
|
(14.1.2020 22:25:19) "Dítě se samozřejmě může rozhodnout - má-li tu možnost - jít bydlet jinam. "
Hm. Tim si samozrejme velice upevni svuj vztah s tim, kdo mu ma byt nejblizsi oporou a zastitou….
|
|
K_at |
|
(15.1.2020 5:57:58) Monty, jako že se třeba 9lety dítě rozhodně, že odejde kvůli chlapovi bydlet k babičce, jo? To by ti přišlo normální?!?! To žádná normální matka nedopustí.
|
Monty |
|
(15.1.2020 7:26:31) Kat, soud bere v potaz přání dítěte myslím od 12 let. To, že se dítě rozhodne žít místo matky s otcem/otce s matkou nebo žít s babičkou mi nepřijde nijak "nenormální", neděje se to možná den co den, ale zas na tom nevidím nic výjimečného, znám takových dětí poměrně dost.
|
Okolík |
|
(15.1.2020 8:11:37) V mém světě je nezletilé dítě žijící u prarodičů obvykle důsledkem nějaké tragédie nebo patologie v rodině. Nějak si neumím představit běžné normální rodiče s normálními vztahy, kteří by to připustili. Tvrdit, že je to normální považuji za stejně nepravdivou "montovinu" jako to, že dítěti do 3 let je jedno, kdo se o něj stará ....
|
Monty |
|
(15.1.2020 8:23:17) Okolíku, to ale není "nepravděpodobná montovina". Dítěti je jedno, kdo se o něj stará, pokud jsou uspokojeny jeho potřeby a cítí se v bezpečí. Frustrace dětí v kojeňáku není způsobená tím, že o ně láskyplně nepečuje biologická matka, ale že to nedělá nikdo. Nemají "svého člověka/svoji tlupu". Je to automatárna. Kdyby byla pravda to, o tvrdíte vy - tzn. musí to být matka vždy a za všech okolností - tak bychom už s největší pravděpodobností už jako civilizace neexistovali. Nehledě na to, že je takový názor velmi sprostý vůči milujícím adoptivním matkám /otcům.
|
Okolík |
|
(15.1.2020 8:26:32) Adoptivní rodiče jsou rodiče. Nepřekrucuj.
|
Monty |
|
(15.1.2020 8:31:12) Okolíku, nepřekrucuji. Adoptivní rodiče nejsou biologičtí rodiče. Stejně jako to není teta a strýc nebo babička a děda. Podstatné je, že plní tu funkci, nikoli kdo to konkrétně je. Roční dítě fakt neřeší, jestli ta osoba, co se o něj stará a má ho ráda je jeho biologické cokoli. Jediné, co tvrdím a s čím tu neustále někdo vyslovuje nesouhlas je, že funkce (vztah, péče) je rozhodující, nikoli "biologické rodičovství".
|
Okolík |
|
(15.1.2020 8:57:52) Monty, já jsem ve svém příspěvku bio příbuznost nezmiňovala. Nebudu se pouštět do zbytečného kolečka tvých překroucení a mých vysvětlování...
|
Monty |
|
(15.1.2020 8:59:42) Okolíku, tak se nepouštěj a nepřekrucuj. Tvrdím a tvrdila jsem vždy jen to, že funkce "rodiče" (tedy pečovatele) je to, co je důležité, nikoli to, jestli je to biologická matka nebo kdokoli jiný "nebiologický". Což je fakt a nevím, co by na tom chtěl kdokoli zpochybňovat.
|
Buřt |
|
(15.1.2020 9:18:16) Monty, pokud se otcim seznami s ditetem treba ve veku 10 let, jak moc je pravdepodobne, ze si k nemu vytvori laskyplny vztah stejne, jako kdyby byl jeho a mel ho od narozeni? Pokud by ses ty napriklad se soucasnym muzem rozesla, myslis, ze by tvuj manzel a syn pokracovali ve vztahu/kontaktu? Anebo takovy otcim dite toleruje a dite toleruje jeho? I to se urcite da, ale uznej sama, ze se to muze snando zvrtnout do napnelismu. Ta Libikova historka o broucich je perfektni - to je presne ono - ti lidi si proste musej vzajemne sednout, nestaci, ze nejsou patologicti. Napr. tvi koelgove v praci tez jiste vesmes nejsou patologicti, ale dovedla bys s nima doma v pohode souznit?
|
Okolík |
|
(15.1.2020 9:50:23) Asi to nebude časté. V nemocnici jsem však potkala pána, který "vyženil" dva kluky, byli nějak těsně predpubertalni. Vlastní děti neměl. Když byli dospělí a odstěhovaní, tak se s jejich matkou rozešel. No a nejen, že byl s těmi vyženěnými syny v kontaktu, i s jejich dětmi (hlídací děda), ale oni ho v té nemocnici navštěvovali, zařídili mu rhb centrum, vozili ho po lékařích atd. Jejich matka s pánem už v kontaktu nebyla.
|
|
Monty |
|
(15.1.2020 9:52:33) "... pokud se otcim seznami s ditetem treba ve veku 10 let, jak moc je pravdepodobne, ze si k nemu vytvori laskyplny vztah stejne, jako kdyby byl jeho a mel ho od narozeni?"
Buřte, stejně pravděpodobné jako to, že si láskyplný vztah vytvoříš s partnerem, kterého poznáš ve věku dvaceti pěti let nebo navážeš hluboké přátelství s osobou, kterou poznáš ve věku padesáti let. A úplně stejně pravděpodobné, že si povahově a názorově nesednou a láskyplný vztah si nevytvoří odrostlé děti s vlastními rodiči nebo sourozenci.
|
libik |
|
(15.1.2020 10:00:17) Odrostlé děti mají láskyplný vztah dávno vytvořený, byť by si 100x myslely, že matka nebo otec jsou z Jupiteru. Mají stejné zvyky a stereotypy jako rodiče, lhostejno jestli je konkrétně víc zajímají brouci a rodiče architektura.
Odrostlé dítě, když začne "čumákovat", tak rodiči je víceméně jasné, o co jde, zná ho celou dobu odrůstání.
|
Monty |
|
(15.1.2020 10:04:51) "Odrostlé děti mají láskyplný vztah dávno vytvořený"
Libiku, nikoli. Existují odrostlé děti, které se třeba s rodiči vůbec nestýkají. Stejně tak se sourozenci. Biologické vazby nejsou zárukou ničeho.
|
libik |
|
(15.1.2020 10:11:31) Já nepřispívám k okrajovému sporu o biologičnosti, ale k předpokladu, že potká-li se dítě na prahu puberty s otčímem, vytvoří si s ním láskyplný vztah úplně stejně dobře jako s člověkem, který ho veze z porodnice a pak ho 10 let vychovává.
|
Grainne |
|
(15.1.2020 10:30:33) Libik, ale jo, vytvoří, dokonce i přes to, že byla obejita "odborná doporučení" z příruček a statistiky vhodného. Jenomže...není to návod.
|
|
|
|
|
Konzerva |
|
(16.1.2020 15:58:59) "... pokud se otcim seznami s ditetem treba ve veku 10 let, jak moc je pravdepodobne, ze si k nemu vytvori laskyplny vztah stejne, jako kdyby byl jeho a mel ho od narozeni?"
Buřte, stejně pravděpodobné jako to, že si láskyplný vztah vytvoříš s partnerem, kterého poznáš ve věku dvaceti pěti let nebo navážeš hluboké přátelství s osobou, kterou poznáš ve věku padesáti let. A úplně stejně pravděpodobné, že si povahově a názorově nesednou a láskyplný vztah si nevytvoří odrostlé děti s vlastními rodiči nebo sourozenci."
Rozdíl je v tom, že z člověka, kterého potkám v 50 letech, učiním partnera poté, co jsem s ním strávila fůru času a společně jsme dospěli k tomu, že se máme rádi a klape nám to spolu.
Jenže ten vztah s dítětem je jiný proto, že ten partner si to dítě nevybírá. Nevybírá si dítě, se kterým chce žít. Vybírá si matku a to dítě je tam "navíc". Proto je pravděpodobnost, že si nesednou, velká.
|
A. Andrs |
|
(17.1.2020 8:25:31) *Ale po tom diteti nikdo nechce, aby si s otcimem vytvorilo laskyplny vztah! *
ja to treba chci
|
K_at |
|
(17.1.2020 8:58:47) Samozřejmě. Pokud spolu vztah mají, proč ho neudržovat dál....
|
|
|
|
K_at |
|
(17.1.2020 8:54:45) Romano, aha. Tak já bych skoro myslela, že i s otčímem by se měli mít rádi.... A tykat mu může? Nebo raději má dítě zůstat u "dobrý den, děkuji vám"???
|
K_at |
|
(17.1.2020 8:59:35) Romano, ne. Ono to znělo, jako že je to fuk. No tak ho to dítě nějak úplně nebere.
|
|
A. Andrs |
|
(17.1.2020 9:02:28) Romano, nemuzu lasku vyzadovat, to je pravda, ale je hezke, kdyz vidim, ze se obejmou napriklad.
|
|
|
|
|
|
|
|
Okolík |
|
(15.1.2020 9:45:24) Jistě, Monty, miluji taková "fakta". Nezarazí tě, že tu s tebou velká část diskutujících nesouhlasí?
|
Monty |
|
(15.1.2020 9:49:20) Okolíku, ne, protože se mnou souhlasí řekněme exaktní vědecké poznatky. Pokud si někdo chce myslet, že dvouleté nebo tříleté dítě, žijící v harmonickém prostředí, dostává veškerou potřebnou péči a zázemí řeší, kdo se o něj stará, samozřejmě si to může myslet dál. V odborné literatuře ovšem nic takového jako tvrzení, že se o dítě do tří let musí starat pouze biologický rodič (zde míněno matka), jinak je všechno špatně nenajdete.
|
Okolík |
|
(15.1.2020 9:51:26) No, ani nehledáme, protože nic takového netvrdíme ....
|
|
Kudla2 |
|
(15.1.2020 9:56:24) Monty,
jaké "exaktní vědecké poznatky" a jaká "odborná literatura"?
Dej nějaký konkrétní tip, kde se o tom můžeme dočíst a který by podpořil Tvou teorii.
|
Monty |
|
(15.1.2020 10:03:27) Kudlo, ale to není žádná moje teorie. Nejsem teď u knihovny, takže ti konkrétní tipy nedám, nicméně fakt se domníváš, že dítě, o které do tří let pečuje někdo jiný než biologický rodič cítí nějakou újmu? Jakou a v čem? Nebavíme se přece o žádné patologii ani o dítěti v kojeňáku. Bavíme se o tom, že si např. rodina adoptuje mimino a stará se o něj. Na jakém základě má kojenec/batole vnímat újmu, když je o něj vzorně pečováno a je svými pečovateli milováno?
|
Kudla2 |
|
(15.1.2020 10:06:38) Monty,
já nechci stavět nějaké svoje dojmy proti tvým vědeckým poznatkům.
Ale chtěla bych vědět konkrétně, které to jsou.
Předpokládám, že u té knihovny budeš později, tak prosím o nějaký odkaz.
|
Grainne |
|
(15.1.2020 10:24:11) Já se "lípnu" jednoduše na konec, protože moje reakce není na nikoho konkrétního ...
Všichni mají pravdu a nikdo nemá pravdu. Každý obhajuje situaci, kdy se to povedlo. Potíž je v tom, že ve hře je spousta aspektů, věcných, například věk dítěte, velikost a možnost "únikových prostor" v bydlišti, i duševních, od povahových a charakterových vlastností zúčastněných, v meziprostoru okolnosti a způsob výchovy.
Že "krev není voda", tak o tom se pochybovat tak úplně nedá, nepředáváme doslovně krev, ale genetickou výbavu, na druhou stranu, nelze vyloučit, že si to "sedne", ať už vlivem okolností, nebo v důsledku podobností charakteru...
Partnera hledáme na základě přijatelnosti a možnosti sladění se v životě, když jsou ve hře děti, tak mi požadavek, aby totéž bylo i směrem k nim, zase nijak nemístný nepřipadá.
|
Lassiesevrací |
|
(15.1.2020 10:30:56) Grainne,
"Partnera hledáme na základě přijatelnosti a možnosti sladění se v životě, když jsou ve hře děti, tak mi požadavek, aby totéž bylo i směrem k nim, zase nijak nemístný nepřipadá."
|
K_at |
|
(15.1.2020 10:55:55) Grainne, ano. Stručný a jasný.
|
|
|
Monty |
|
(15.1.2020 10:49:49) Grainne, právě proto, že si partnera vybíráme podle nějakých kritérií, která budou dost ve shodě s tím, v čem vychováváme dítě/děti (pro jistotu opakuji, že se nebavím o patologiích, ani o zoufalých samoživitelkách ze sociálně vyloučeného prostředí, které si domů nastěhují jakéhokoli „Pepu“, který jim přidá pětistovku na elektřinu), jsou většinově ty „nesrovnalosti“ mezi dítětem a partnerem dané nějakými obecnými představami o chování dětí nebo neshodou v zájmech – pomíjím veškeré indoktrinace druhým rodičem, i když to bohužel často hraje dost velkou roli. Nic z toho nepokládám za důvod k ukončení vztahu „ve prospěch dítěte“, kterému partner „prostě jen tak nějak nesedí“.
|
Eudo |
|
(15.1.2020 10:53:07) "proto, že si partnera vybíráme podle nějakých kritérií,"
nevybirame si partnera i do prvniho vztahu dle nakych kriterii?
|
Monty |
|
(15.1.2020 11:07:28) Eudo, jenže my bohužel nežijeme v ideálním světě, kde všichni pečlivě plánují, vybírají a nikdy se jim nepřihodí nic neočekávaného. Proto se rodí poměrně dost dětí, které nebyly plánované a s jejich otci se jako s partnery nepočítalo. Bez ohledu na to, jak „racionálně“ kdo vnímá nezávazné vztahy a jak používá nebo nepoužívá antikoncepci, která může selhat, jaké má pak taková žena možnosti? Potrat, adopci, samoživitelství od začátku nebo „pokus o vztah“. Který někdy vyjde a někdy ne. Plus, jak jsem uváděla včera, je tu ještě možnost, že i vybraný partner se po narození dítěte změní v nevhodného, stejně jako se může změnit žena a být shledána nevhodnou. Lidé se totiž, v závislosti na různých okolnostech mění. Člověk, se kterým se rozvádíš v drtivé většině případů není totožný s tím, kterého sis brala.
|
Eudo |
|
(15.1.2020 11:41:56) Monty, to mi nijak neunika.
Ovsem cokoli, co nasleduje, se musi resit. A obvykle to clovek dela s ohledem na druhe - HLAVNE NA SVOJE DETI. Ty deti totiz nemeli vubec zadny vliv na to, jak kdo svuj zivot nenaplanoval a jak to dopadlo, ale jsou nuceny v tom zit.
Muj otec se taky zmenil v nevhodnyho. Jak moji mamince a mne podelal zivot neni predmetem diskuze. Moje maminka to zvladla a naucila mne tim, jak zvladnout necekany situace. Atd atd. Zadny strejcky mi nevodila. Totez moje teta a otcova sestra. 3 samozivitelky v obdobi, ktery bylo daleko komplikovanehsi, nez dneska.
Jeste k tomu zopakuju, co jsem napsala Romane. Do zivota svych deti se nikdy nijak nepletu, jsou vychovany, aby samy byly schopny.
Mam jednoho syna. Zije ve stastnem partnerstvi skoro 20 let, schopny bez problemu posoudit "kvality" partnerky. Ale privest kdysi domu podobny typ, jak se jevi Romana - rozhodne bych mela nazor. Vhodnost ocekavani, ze nejaka zenska ma "naroky", a ze in jako partner prevezme "povinnosti", jak otcovsky, a obzvlast financni, bych s nim rozhodne prodiskutovala.
|
|
Eudo |
|
(15.1.2020 11:44:02) " i vybraný partner se po narození dítěte změní v nevhodného, stejně jako se může změnit žena a být shledána nevhodnou."
jen na okraj… coz ten dalsi, s cizim ditetem v domove, teda zarucene ne?
|
Monty |
|
(15.1.2020 11:48:45) "...coz ten dalsi, s cizim ditetem v domove, teda zarucene ne?"
Eudo, nikoli. Zhruba se stejnou pravděpodobností. Věci vč. vztahů buď vychází nebo ne.
|
Eudo |
|
(15.1.2020 11:51:58) Souhlas, Monty.
A kdyz uz je v tom z prvniho nepodareneho vztahu to dite, tak nasleduje vymena strycka? (=ty naroky…)
A zde: jak k tomu to dite prijde?
|
Monty |
|
(15.1.2020 11:56:38) Eudo, k čemu jak přijde? Nevím, na co se ptáš.
|
Eudo |
|
(15.1.2020 12:04:35) Ptam se (=retoricka otazka) na ty matciny naroky a "povinnosti". Ze se ditete neni nutno ptat na nazor. (a kdyz to nevyjde, tak se muze dite prestehovat jinam….)
Teda pro mne je jedina povinnost matky, hledajici partnera, vzit v potaz nazor ditete.
|
|
|
|
|
|
|
|
Grainne |
|
(15.1.2020 13:00:04) Monty, ty podceňuješ, nebo spíš nemáš dostatek představivosti pro "nějak tak nesedl" vůči jiným individualitám. Přičemž zcela ignoruješ možnost zahrnutí svého vlastního postoje, že nebudeš žít s někým, kdo ti "nesedl", aniž by šlo o patologie, ve smyslu pojmů, nikoliv tvých dojmů.
Nejsem z těch, kdo reagují na každý rozmar dítěte a dokonce s tebou sdílím i postoj o tom, že dítě nutně nemusí viset matce na sukni, je li obklopeno skupinou milujících a pečujících lidí. Dokonce se shodneme i na tom, že přesně to může značně usnadnit cestu k novému partnerovi matky.
Jsou situace, které zvládnout lze...například, popožene li nový partner dítko k úklidu. Pak jsou situace, které zvládnout, by bylo na úkor dítěte. Nikomu, abi bio otci, bych netolerovala například požádávek na "samé jedničky", čili snahu o dlouhodobé působení na dítě na úkor jeho vlastního založení a to ani "je to pro jeho dobro". První výstraha, druhá - sbal si kufry.
|
Monty |
|
(15.1.2020 13:18:33) "Jsou situace, které zvládnout lze...například, popožene li nový partner dítko k úklidu. Pak jsou situace, které zvládnout, by bylo na úkor dítěte. Nikomu, abi bio otci, bych netolerovala například požádávek na "samé jedničky", čili snahu o dlouhodobé působení na dítě na úkor jeho vlastního založení a to ani "je to pro jeho dobro"."
Grainne, vše bylo definováno poznámkou o patologii. Rodič, který má podobné požadavky je z mého pohledu patologický, i když je vlastní.
|
K_at |
|
(15.1.2020 13:32:54) Monty, dobře - v tom případě jsme vyřešily kus sporu, protože patologie u mne je např závislost, různé treba poruchy osobnosti, samozřejmě sex. zneužívání, atd. Zda tam patří třeba i mnou uváděná snaha dítě měnit, to nevím. Ale teď jsme se konečně protnuly.
|
|
Grainne |
|
(15.1.2020 20:50:36) Monty, z tvého "dojmu" nelze definovat patologii. Takže ne, není to patologie, byť je to pro mně stejně nepřijatelné, jako pro tebe. Nikdo nebude "lámat" moje děti proti jejich přirozenosti.
To byl jeden z možných příkladů, které postoje by matka neměla tolerovat vůči svému dítěti a takového partnera buď do rodiny vůbec nevpustit, nebo bleskem vymést i na úkor vlastních citů a pocitů vůči němu.
|
Kudla2 |
|
(15.1.2020 21:26:49) Grainne,
ale to je subjektivní.
Tohle může dělat i vlastní otec, a dokonce i matka.
Kde je ta hranice? Chtít samé jedničky není OK, ale co třeba chtít, aby nepropadal, když "na to má hlavu"?
Já myslím, že to zdaleka není jednoduchý.
|
Grainne |
|
(15.1.2020 21:51:59) Kudlo, nesmíš všechno brát doslovně. To by pak byl každý příspěvek formou přednášky. Tady o rozdílu mezi nadaným, avšak lehce lenivým dítkem a dítkem, které není to "nadané dítě". Případně mé děti, které shledávaly vzdělání jako opruz, nehodný jejich zájmu. Pro pořádek, základkou neskončili
Zmíněné bych netolerovala ani jejich biootci, opakuji, ale pro pořádek. Pro zábavu, největším oříškem byl v tomto ohledu ten vlastní.
|
Kudla2 |
|
(15.1.2020 22:05:06) Grainne,
tak diskuse je snad od toho, aby se diskutovalo, ne?
A tohle rozhodně není žádná jednoznačná věc, ono ani v reálu nejde jednoznačně říct, jestli to dítě na to má nebo nemá.
A tedy neumím si představit, jak něco "netoleruji" normálnímu nepatologickému partnerovi, který je navíc zároveň otcem těch dětí.
Umím si představit, že si ho vezmu stranou a promluvíme si, když budu mít výhrady k některým jeho výchovným metodám, a jelikož je normální, tak předpokládám, že se nad tím minimálně zamyslí.
Ale nikde není psáno, že já mám pravdu a on ne.
(U patologického partnera a týrání je asi jasné, že bychom svoje dítě bránily všechny včetně Monty)
|
Grainne |
|
(15.1.2020 22:54:00) Kudlo, no diskutovat můžem, což o to. Jako obvykle ovšem půjde o sáhodlouhý rozbor každého slova, nebo minimálně věty a citů a pocitů a jejich vyjadřování vůči okolí. To nevím, jestli tě uspokojím, dávno nemám tolik času.
Nicméně ano, mám lepší instinkty vůči dětem, takže mám pravdu. Nehodlám se tu zbytečně kroutit, nebudu zdržovat nějakým "myslím si". Jistěže dám přednost diskusi, ale pokud by, teoreticky, byla diskuse marná, musím volit postup vstřícný k dětem a tedy půjde z cesty ten dospělý.
Věř mi, že spolehlivě rozeznám "momentální blbinu" od nevhodného zacházení, v našem případě nepřiměřených požadavků, které jsou v nesouladu s nastavením dítěte.
|
Grainne |
|
(15.1.2020 22:55:41) Jo, ten vypláznutý jazyk mi poněkud vadí. Nechci být malicherná, ale není to úplně zdvořilé.
|
Kudla2 |
|
(15.1.2020 23:06:38) Grainne, to byla reakce na "nesmíš všechno brát doslovně. To by pak byl každý příspěvek formou přednášky. "
To zas nepřišlo tak úplně zdvořilé mně (nic děsivého a normálně bych to nezmiňovala, ale když už jsi o tom začala....)
|
Grainne |
|
(15.1.2020 23:20:30) Kudlo, to bylo z mé strany jen upozornění, že jednoduše třeba opravdu nebudu mít čas.
Jinak myslím, že v tomto ohledu nejsme ve sporu, jen vydiskutování podrobností může být na dlouho. Nemusí to být nutně diagnostikovatelná porucha, ale prosté nastavení, ač dítě teoreticky nadané, nepřeje si ničím "významným" být. Nebo je zájmem upoutané něčím méně studijně náročným.
|
Kudla2 |
|
(15.1.2020 23:30:55) Grainne, ale tím spíš to není nic, kde by se dalo jednoznačně říct "je to na místě" nebo naopak "je to zbytečný".
Když víš, že máš chytrý dítě, ale to opakovaně dostává čtyřky a koule, tak je fakt těžký jednoznačně říct, kdy je to proto, že se jen fláká (a tudíž je na místě přitlačit), a kdy proto, že se tam fakt na něčem zaseklo (a pak by to přitlačení bylo kontraproduktivní)
|
Kudla2 |
|
(16.1.2020 7:50:13) Romano, to je nějaký divný.
"pri nevhodnem chovani vuci diteti pujde z kola ven, at je biootec nebo strejcek, on vysledek (poskozeni ditete) je totiz stejny, presneji je horsi od toho biootce."
Tak na jednu stranu horuješ za "mužský vzor" málem za každou cenu a téměř jako povinnost matky, na druhou hážeš silnými slovy, která se hodí jen na VYLOŽENĚ patologické případy (ano, kdyby to "nevhodné chování" spočívalo v obtěžování dítěte, tak je to jasné asi všem, ale spousta věcí patří do "šedé zóny" a není tak jednoznačná - rodiče mohou mít na různé výchovné postupy různé názory.)
Klidně by také otec mohl usoudit, že TY se chováš k dítěti nevhodně (podle jeho názoru) a půjdeš z kola ven, to by se Ti líbilo?
|
|
Půlka psa |
|
(16.1.2020 7:58:02) Romano, jak půjde z kola ven? Pokud tedy nemluvíš o něčem trestném, tak nechapu, o čem je řeč. Ten druhy je taky rodic, i kdyz ma jine nazory. A pokud mluvíme opravdu o něčem závadném, tak zákon se vztahuje i na matky.
|
Kudla2 |
|
(16.1.2020 8:02:19) Půlko,
přesně tak.
|
|
|
|
A. Andrs |
|
(16.1.2020 8:21:55) pomalu jsem na frazi rodice jste oba taky alergicka, protoze tohle neplati, kdyz potrebuji s detmi pomoct, to je vzdycky plne zamestnan a rozhodne nema cas, zato kdyz vznasi sve naroky, tak se o ne umi hlasit velmi vehementne, to same z pohledu verejnosti, kdyz dite opusti matka, tak je divna a narusena, zato kdyz deti opusti otec, tak on je super a manzelka byla semetrika, az se tyhle pohledy a nazory zmeni a az na otce dopadne rozpadle manzelstvi a pece o deti stejne jako na matku, tak budu ochotna uznat, ze rodice jsme oba,
|
Kudla2 |
|
(16.1.2020 8:42:41) "kdyz dite opusti matka, tak je divna a narusena, zato kdyz deti opusti otec, tak on je super a manzelka byla semetrika,"
a to tvrdí kdo?
"az se tyhle pohledy a nazory zmeni a az na otce dopadne rozpadle manzelstvi a pece o deti stejne jako na matku, tak budu ochotna uznat, ze rodice jsme oba"
tak rodiče jste přece oba bez ohledu na jakékoli vnější okolnosti. A měla jsem pocit, že podle zákonů země, kde žiješ, na otce dopadá povinnost plně živit manželku i děti, takže Ti to umožňuje nepracovat a pečovat o ty děti.
Oprav mě, jestli se pletu, ale pokud to tak je, tak to taky není úplně málo a nejde říct, že to na otce nijak nedopadlo.
|
A. Andrs |
|
(16.1.2020 9:25:10) kudlo, rodicovstvi a vychova deti nastesti nebo ke smule neni jenom o penezich, nevim jestli mas deti, protoze o nich nikdy nepises, ale cas a nervy, ktery venujes detem se na penize prevest nedaji,
|
Kudla2 |
|
(16.1.2020 9:39:59) ToAr,
děti mám a už jsem to tu zmínila mnohokrát.
A není to JENOM o penězích, ale peníze jsou toho SOUČÁST.
Jestli Ti Tvůj muž dává tolik peněz, abys nemusela pracovat, ale o výchovu dětí se vůbec nezajímá, tak to jistě není otec roku, ale také to není něco zanedbatelnýho, nad čím by se dalo jen tak mávnout rukou, že se nepodílí vůbec NIJAK.
Jistě, ideální by bylo, aby se staral taky osobně, to bezesporu. Ale tohle uspořádání Ti aspoň uvolňuje ruce, že nemusíš shánět nějakou otročinu za každou cenu, jen abys děti uživila.
|
|
Půlka psa |
|
(16.1.2020 9:46:10) " ale cas a nervy, ktery venujes detem se na penize prevest nedaji,"
Nechci ti brát iluze, ale to vydělávání peněz taky stojí čas. Spoustu času. Čas nestojí jen děti a bez peněz ty děti mít nemůžeš.
|
Monty |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|