Otázka
Odpověď
Re:Otěhotnění po smrti dítěte
25.10.2004 19:55:38 Lenka Šimková
Vážená a milá Julie,
na Vaše dotazy si pamatuji, párkrát jsem si vzpomněla a říkala jsem si, jak se Vám asi daří… Takže jsem určitě ráda, že jste se ozvala a že jste vlastně ušla velký kus cesty, aby vám bylo líp.
Myslím, že kombinace toho, co jste prožila s tím, že studujete medicínu, takže si umíte daleko živěji představit všechny možné komplikace a problémy, nemůže přinést nic jiného, než daleko větší nejistotu a nervozitu než prožívají jiné ženy. Napadají mne k tomu nějaké otázky: kde se ve Vás bere ten tlak otěhotnět teď hned, co by Vám pomohlo prožívat to s menším napětím (nebo kdo by vám mohl pomoci). Jsou státnice, popř. hledání místa a případné těhotenství v souladu nebo jsou to protichůdné tendence? K partnerovi: úplně beze zbytku Vám asi neporozumí nikdo, ani ten minulý partner (a ani žena, která prožila totéž – každý je individualita, v něčem silnější, v něčem slabší, s jinými mechanismy zvládání stresu, jinou životní historií atd.) – přesto nějaká základní důvěra, bezpečí i porozumění pro to, že partner cosi nějak prožívá, je důležitá. Zde bych viděla jako přínosnou možnost prohovořit vše společně – aby partner na případnou konzultaci šel s Vámi. Možná to bere tak, že problém máte Vy, ale máte-li problém Vy, má zároveň on problém také (=s tím, že má partnerku, jež má problém). Jestli si to dobře pamatuji, jste myslím z Brna – pokud byste si chtěli udělat cestu do Prahy, můžete samozřejmě k nám do poradny, v Brně však je psycholožka Mgr. Konečná, která se těmito problémy zabývá, mohla bych Vám na ni dát kontakt, kdybyste chtěla (znám ji sice jen po mailu, ale myslím, že Vám ji mohou doporučit).
Můžete se samozřejmě ozvat i dalším dotazem zde na Rodině,
Zdraví
Lenka Šimková, www.isz.cz/ratolest
na Vaše dotazy si pamatuji, párkrát jsem si vzpomněla a říkala jsem si, jak se Vám asi daří… Takže jsem určitě ráda, že jste se ozvala a že jste vlastně ušla velký kus cesty, aby vám bylo líp.
Myslím, že kombinace toho, co jste prožila s tím, že studujete medicínu, takže si umíte daleko živěji představit všechny možné komplikace a problémy, nemůže přinést nic jiného, než daleko větší nejistotu a nervozitu než prožívají jiné ženy. Napadají mne k tomu nějaké otázky: kde se ve Vás bere ten tlak otěhotnět teď hned, co by Vám pomohlo prožívat to s menším napětím (nebo kdo by vám mohl pomoci). Jsou státnice, popř. hledání místa a případné těhotenství v souladu nebo jsou to protichůdné tendence? K partnerovi: úplně beze zbytku Vám asi neporozumí nikdo, ani ten minulý partner (a ani žena, která prožila totéž – každý je individualita, v něčem silnější, v něčem slabší, s jinými mechanismy zvládání stresu, jinou životní historií atd.) – přesto nějaká základní důvěra, bezpečí i porozumění pro to, že partner cosi nějak prožívá, je důležitá. Zde bych viděla jako přínosnou možnost prohovořit vše společně – aby partner na případnou konzultaci šel s Vámi. Možná to bere tak, že problém máte Vy, ale máte-li problém Vy, má zároveň on problém také (=s tím, že má partnerku, jež má problém). Jestli si to dobře pamatuji, jste myslím z Brna – pokud byste si chtěli udělat cestu do Prahy, můžete samozřejmě k nám do poradny, v Brně však je psycholožka Mgr. Konečná, která se těmito problémy zabývá, mohla bych Vám na ni dát kontakt, kdybyste chtěla (znám ji sice jen po mailu, ale myslím, že Vám ji mohou doporučit).
Můžete se samozřejmě ozvat i dalším dotazem zde na Rodině,
Zdraví
Lenka Šimková, www.isz.cz/ratolest
V její náručí
