Otázka
Odpověď
Re:Dcera žárlí
16.11.2006 8:34:43 Elen Brabcová
Milá Jarko,
možná by bylo dobré si s dcerou popovídat a následně určit nějaká pravidla.
Domnívám se, že dcera je ve svých deseti letech už schopná pochopit význam slova "žárlivost". Také byste jí mohla na opačném příkladu vysvětlit, že žárlivost není dobrá vlastnost - myslím to tak, že si zahrajete hru, kdy budete předstírat, že žárlíte např. na její kamarádky, na její vztah k prarodičům apod. Jakmile pochopí, že žárlivost je vlastně sobectví, řeknete jí, že jí máte moc ráda a vždycky za všech okolností budete mít a pokud ji upozorníte, že v nějakých situacích žárlí, neznamená to, že se na ni zlobíte, jen že chcete, aby tuto vlastnost neměla a naučila se se špatnými pocity v sobě pracovat. Dalším z kroků by pak mohlo být určení pravidel - já ti přeju dobré vztahy, přeješ mi je taky? Dáme si vzájemně prostor? Představuju si to tak a tak - např. když přijde můj přítel, tak si všichni společně pohrajeme a popovídáme, pak si půjdeš hrát se sestrou, pak vás uložím a on vám přečte pohádku a když ti bude opravdu smutno, tak na mne zavoláš.
Víte, pravidla a hranice byste měla určovat vy, nikoli Vaše děti, jen tak se budou cítit bezpečně.
Přeji Vám hodně štěstí.
Elen
možná by bylo dobré si s dcerou popovídat a následně určit nějaká pravidla.
Domnívám se, že dcera je ve svých deseti letech už schopná pochopit význam slova "žárlivost". Také byste jí mohla na opačném příkladu vysvětlit, že žárlivost není dobrá vlastnost - myslím to tak, že si zahrajete hru, kdy budete předstírat, že žárlíte např. na její kamarádky, na její vztah k prarodičům apod. Jakmile pochopí, že žárlivost je vlastně sobectví, řeknete jí, že jí máte moc ráda a vždycky za všech okolností budete mít a pokud ji upozorníte, že v nějakých situacích žárlí, neznamená to, že se na ni zlobíte, jen že chcete, aby tuto vlastnost neměla a naučila se se špatnými pocity v sobě pracovat. Dalším z kroků by pak mohlo být určení pravidel - já ti přeju dobré vztahy, přeješ mi je taky? Dáme si vzájemně prostor? Představuju si to tak a tak - např. když přijde můj přítel, tak si všichni společně pohrajeme a popovídáme, pak si půjdeš hrát se sestrou, pak vás uložím a on vám přečte pohádku a když ti bude opravdu smutno, tak na mne zavoláš.
Víte, pravidla a hranice byste měla určovat vy, nikoli Vaše děti, jen tak se budou cítit bezpečně.
Přeji Vám hodně štěstí.
Elen
V její náručí
