Ahoj, já mám děti 20 měsíců od sebe a je to fajn. Domácnost teda pokulhává, ale jinak dobrý. Snažila jsem se staršího rychle naučit jíst samotného, což se, díky Bohu, povedlo, taky jsem chtěla, aby chodil sám do schodů, ale to nevyšlo. Máme 2 patra bez výtahu, ale točité schodiště, tak to jde těžko. Malý byl rád v klidu, takže to nebylo tak těžké a starší je mírný a hodný, tak to bylo fajn. Kojila jsem oba, hodně jsme při kojení četli. Máme tandem Phil@Teds. Těžší je to teď, když už malý nechce jen ležet a je pomalu čas na příkrmy, je mu 7 měsíců. Ale s velkým už se dá domluvit. Obslouží se pitím kelímku vezme si svačinu z mističky, umí si sám hrát. Dohromady mají přes 20 kg, ale velký je už ochotný počkat pod schodama až vynesu malého a batoh nahoru a vrátím se. Odpoledne starší spí asi 2 hodiny a malý většinou využije, že ho nikdo neruší a usne taky, takže můžu na internet nebo si číst, umýt hlavu a tak. V tenhle čas většinou odpočívám, praní, věšení prádla, nádobí do a z myčky dávám dopoledne s větším. Někdy mi přijde kamarádka nebo máma. Když je hezky jdeme dopoledne ven, nejčastěji koukat na vláčky nad Hlavní nádraží nebo na písek. Na oběd se vracíme domů, dělám rychlovky, těstoviny s něčím, zeleninu, velký miluje skleničky od Hami, malý je na mlíčku. Velký má malého rád a malý ho rád pozoruje. Do porodnice jsme vzali většímu velké auto a dali jsme mu ho jako od brášky a když se na něj malý začal smát, tak jsme mu začali říkat, že ho má malý rád, moc na sebe nežárlí, myslím, že to je i tím kojením. Je to moc fajn, mít děti takhle za sebou. Ještě bychom rádi holčičku, ale to až později, až malému budou tak 2 roky otěhotnět.