Já nevěřím tomu, že jedináčci jsou rádi, že jsou jedináčci. A už vůbec nevěřím tomu, že někdo si v tom libuje a poukazuje na případy v okolí, kdy sourozenci jsou na sebe zlí nebo se nevídají. Já mám ségru o 4 roky mladší, je fakt, že jako děti jsme se dost kočkovaly, ale jak se říká, co škádlívá, to se rádo mívá. Děti jsou už prostě takové. Dnes v dospělosti jsem ráda, že ji mám, bydlíme od sebe půl kilometru a není dne, že by k nám s jejím mužem a 2 raubíři nepřišla. Jsme jedna velká rodina. Nechtěla bych být jedináček a jsem ráda, že moji rodiče nás měly DVĚ!! Mám kamarádku ze střední školy, je jedináček, navíc rodiče ji měli, když už byli hodně letití a ona se dnes trápí myšlenkou, co bude jednou, až tu rodiče nebudou, ona je totiž navíc svobodná, bezdětná.