Souhlasím s tebou, že o rizicích, vážných komplikacích, u porodu, u nás moc velké povědomí není. A z tvého příspěvku vyplývá, že patříš do skupiny nepříliš vědoucích. Což není kritika, jen konstatování.

Aniž bych porovnávala zdravotnictví v Ekvádoru a u nás (ty informace nemám, a nežiju v iluzi neomylného českého porodnictví), na něco se zapomíná. Na pokoru. Neexistují záruky na dlouhý a šťastný zdravý život. Dokonce ani na život sám. Lidé občas umírají, a to i přes rychlou a odbornou pomoc na nejdražších klinikách. A nerado se to slyší, ale i děti umírají. Dvě čárky na těhotenském testu nedávají žádné nároky. Desítky dětí zemřou v souvislosti s porodem ročně i u nás, a to v porodnici. Tak to prostě je, ne každému je dáno žít. Počet vyšetření a lékařských zásahů, stejně jako sekundujícímu (či spíše vedoucímu) lékařskému personálu není vždy přímo úměrné počtu zdravých dětí.

Když vyloučím patologické případy, předpokládám, že každé matce jde o to, aby byl porod bezpečný pro ni i dítě. Každá jsme ale jiná, máme jiné zkušenosti, znalosti, inteligenci, sebevědomí, intuici, a CO je bezpečné a co už ne vyhodnocujeme jinak. Co je pro jednu bezpečí, je pro druhou svatyně hrůzy. A naopak.

Video bylo z kliniky, ne z porodu doma, pokud se nepletu. To znamená, že se tam někde v budově nacházel i lékařský personál a veškeré lékařské vybavení. Nechápu pak ty slova o nebezpečí a rizicích. Ano, porod sám prostě nese rizika, může se stát předělem mezi životem a smrtí. A nic na tom nezmění ani supermoderní technika a tým lékařů v okuhu metru od rodičky.