Jéje já ti rozumím, také pořád řeším kdy druhé dítě. Ale myslím,že je to jedno, je to o povaze dětí a také o tom jak je obě povedeš. Jestli to první povedeš k tomu aby to mladší ochraňovalo atd. Záleží i na tom, jak zvládneš obě děti, aby to první nestrádalo a to druhé nebylo rozmazlené. Myslím,že faktorů je víc.

Já ze své zkušenosti můžu mluvit o rozdílech 3 roky, 9 let a 11 let.
3 roky - já a brácha, sice jsme si hráli, ale současně jsme se nenáviděli, dost jsme se fyzicky napadali. Já jemu záviděla prvenství - všeho dostával jako starší víc, babičkou byl vyzdvihován a měl víc přízně, já o vše musela bojovat, dost mě utlačoval a procházelo mu to. Dost jsem ho nenáviděla. Vztahy se spravily až když jsme dospělí. Rozumíme si až teď kdy nám je cca 30

9 let - manžel a jeho bratr - nehráli si spolu, starší bratr byl využíván jako hlídací brácha což dost často končilo nehodama, rozuměli si spolu cca v období 20-30 let, teď už se skoro nestýkají, nemají si co říct, každý šel úplně jiným směrem

11 let - rozdíl mezi synovci, naprostí dva jedináčci, starší kluk než by poslouchal toho mladšího jak se vzteká tak mu raději vše dá,takže ten mladší je neuvěřitelně rozmazlenej, nic neumí, vše dostane až pod nos, nemusí se s nikým o nic dělit, je pořád u máminy sukně ...

Osobně hlasuju pro věkový rozdíl mezi dětmi 4,5,6, let