Minko, jsme na tom podobně o rok "líp" než vy, ale taky nám nebylo dopřáno mít děti k sobě věkem 2,5-3 roky (mimoděložní, zamlklé a pak se pár měsíců nedařilo otěhotnět). Nicméně mámn nakonec dcery s odstupem od sebe 4,5 roku a myslím, že to určitě není špatné, ale hodně bude záležet i jak se k výchově postavíte vy. U nás si spolu holky vyhrají moc hezky už teď (18. měsíců, bez pár dnů 6 let)- jezdí spolu na odrážedle, pinkají si s míčem, hrají si s na indiány, zpívají a tančí spolu... Je fakt, že třeba na hřišti jsou každá za sebe a vyhledávají spíše svou věkovou skupinu a i v kolektivu více dětí se separují, ale to mi přijde naprosto vpořádku a normální. Já jsem byla od svojí sestry o 3 roky mladší a že bysme si spolu nějak extra vyhrály se teda nepamatuju Nebo třeba kamarádka mnohem líp vycházela s bráchou, který byl od ní o 6 let starší než s bráchou, který byl od ní starší jen o 2 roky... Další kamarádka, která je od své sestry o 6 let starší ji nesnášela až do dospělosti, protože rodiče z ní udělali malou "mámu" s hromadou rodičovských starostí, - musela odvádět, přivádět povinně sestřičku do a ze školky; musela dohlížet jestli a jak píše úkoly; musela se o ni starat až do večerních hodin; byl-li nějaký problém byla trestaná ona coby ta starší...
Z tohodle se snažíme poučit a věříme, že snad u nás nenastane tahle nesnášenlivost mladší sestřičky. Zatím se naše holky opravdu mají moc rády; starší je nadšená, že už jsou spolu v pokojíčku... jen je trošičku náročnější uspořádání pokojíčku účelově pro potřeby každé z nich a přitom ta mladší chce všechno jako ta starší...
Já za sebe bych už tenhle a o trošku větší věkový rozdíl neřešila a spíš bych viděla ta pozitiva, že se starším se jde domluvit a už pochopí spoustu věcí; dokáže být pomocí apod. Absolutně vůbec bych se nestresovala věkovým odstupem kor pokud se starší na mladší těší a moc si ho přeje! Ať se brzy zadaří