Kohnova, já nevím, jestli k dobrému vztahu je nutno chlapa bláznive milovat. U mě to tedy neplatí. Nedávno tady byla debata s holkou, co psala, že manžela má ráda, ale už ho nemiluje. A že neví, co s tím. Já snad manžela bláznivě nemilovala nikdy. Ale mám ho ráda, vážím si ho, hodíme se k sobě. Máme spolu takový klidný vztah a žije se nám spolu dobře.
Já když byla zamilovaná, tak to byl vždycky zcela nevhodný typ. Zábavný společník, lev salonů, pro rodinný život ovšem k ničemu. Nemyslím, že by dcery trpěly tím, že mám jejich otce "jen" ráda. Naopak si myslím, že by trpěly, kdyby jejich otcem byl některý z mých bývalých partnerů. Protože pro děti je důležitější chlap, který se postará, než ten ze kterého jde maminka do kolen. Ano, bvdávala jsem se více méně z rozumu a děti jsem povila také tak. A nelituji ani jednoho. Protože mít děti je úžasné a tu dočasnou mírnou ztrátu svobody to bohatě vynahradí.
Jinak Ananto, taky se řadím ke starším matkám. Zmeškáno rozhodně nemáš. A že se nerozněžňuješ nad cizími kočárky směrem k vlastním dětem nic neznamená. Já bych do toho šla.