Je mi pod 25 a nedávno jsem si přečetla článek své spolužačky-vrstevnice, která kritizovala starší rodiče. Na můj vkus dost hnusně.
Já si přeju hodně dětí, takže jaksi "počítám" s tím, že poslední dítko by mohlo mít mámu hodně přes 30... Podle mého se kritika rodičovství ve starším věku zakládá na hodně ujetých "argumentech"... asi ve stylu, že na dítě je potřeba "dost peněz, aby mohlo chodit na kroužky" (jinak je OCHUZENÉ!)... nebo, že hlavní problém s Romy je v tom, že řvou, když ostatní občané chtějí ODPOČÍVAT po práci (dost ubohý-nijaký argument myslím).
Děti starších rodičů mají hodně "plusů" a tím největším je dle mého vždycky milující rodič... a to na věku nezáleží.

A zase, někteří rozvíjejí tuhle větu směrem - "nojo, ale láska může přerůst v sobectví, je přece sobecké chtít dítě v tomto věku, nemyslíš na jeho dobro" atd. Ale to taky nemá s realitou nic společného. Není sobecké pořizovat si dítě jako prvorodička, když nevím do čeho jdu, o čem to je a dítě všechno odnese jako první? Kliiiid