Jako zápřah mi to nepřijde ani náhodou, když jsem byla těhotná poprvé byl nejstarší ještě malý poměrně kompaktní a snadno přenosný jedinec, co po obědě dlouho spal a já s ním žádný běhání do školky, ze školky... to teď s tou jeho školkou je to větší psycho, nemůžu se celej den jen válet jako tenkrát... na mladšího nežárlil, odmala v rámci možností pomáhal (houpal ho jako o život zacpával pusu dudlíkem, podával hračky co mladší zas vyhazoval a oba se tomu děsně tlemili), a od té doby co se mladší začal pohybovat si spolu parádně vyhrajou a zabaví se, jsou jak dvojčata, na druhou stranu starší je přece jen šikovnější takže klidně bráchu nakrmí když nezvládá a tak...fakt to nemá chybu.