Ivi,

"Kapesné jen tak je něco, na co si rychle zvyknou a berou to jako samozřejmost. Bez práce, bez námahy, bez snahy. Čím dřív pochopí, že zadarmo v životě nic nedostanou, tím líp pro ně."

Kapesné beru jako jejich podíl čerpání ze společného rozpočtu na jejich potřeby, stejně jako si občas koupím já knížku nebo kafe jen tak, bez ohledu na to, co doma zrovna (ne)udělám, chci, aby měli stejnou možnost. My dospělí pracujeme a vyděláváme, ony se učí - to je náš přínos do společného každý po svém. O domácnost se staráme společně, do hospodaření rodiny to netaháme. Pouze v závažných případech porušení dohod (i nepsaných - tj. např. "děti se učí") hrozíme snížením kapesného, pokud nedojde k nápravě - a pokud vím nikdy na sankce nedošlo.

Myslím si, že by si děti krom toho, že obvykle nic není zadarmo (ostatně to není zas až taková neochvějná pravda) také měly zvyknout, že za spousty námahy a snahy nikdy žádné peníze nedostanou. (právě třeba za domácí práce, až budou samostatní)