Zajímavej vývoj debaty.
Vaal, myslím, že ve skutečnosti se třeba moje pojetí hodně blíží tomu tvému, přesto bych to nehnala do takového extrému. Ony jsou nejnovější carvingové lyže, nebo lyže z bazaru, které poslouží tři roky a pak se prodají. Je kytara z obchodu a kytara na inzerát.
Hudební nástroj, na který dítě nehraje, může ležet v koutě nebo se může prodat.
Myslím, že pravda je někde mezi oběma extrémy, které byly v téhle diskusi prezentované; ale jak znám některé diskutující, myslím, že ony nejsou ten případ, že dítě kvíkne a má doma luxusní a drahou věc, kterou za chvíli odhodí. Každý asi říkáme jinak tomu období, kdy sami pro sebe zkoumáme jako rodiče, jestli zájem dítěte je vážný a stojí za to do něj investovat nějaké peníze nebo ne. Já tomu teda neříkám zasloužit si, ale to je jen terminologická záležitost. Přesto myslím, že drtivá většina zde diskutujících, včetně těch, s nimiž si vjíždíš do vlasů, takovou věc dělá - nejdřív si ověří, jestli to dítě myslí vážně, a pak přemýšlí nad přiměřeností té investice. A nepochybně se někdy stane, že se to nepovede - holt to je život a děti jsou děti a i dospělý často něco musí vyzkoušet, než zjistí, že to není ono. To ještě pořád neznamená, že rodiče vyhazují za blbosti a rozmazlují dítě.