Přidat odpověď
Je hezké, když to vyjde a sourozenci k sobě mají dobrý vztah a následně k rodičům ( a prarodičům) , ale není to jisté, že to tak vždy dopadne. My jsme měli fajn dětství, hodné rodiče, prostě normální, tak jak by si to každý představoval. bratr se oženil, z prvního manželství o dceru přišel ( manželka ji tak naočkovala, že o otce fakt nestojí, dnes již dospělá, babi s dědou ji neviděli snad od 8-mi let), z druhého manželství má také dítě, oba k našim jezdí, ale je to jen o návštěvě, ani nehlídají, protože to všechno obstará rodina nevěsty, prostě žijí život jinde a jinak. A že by jednou brácha pomohl našim? To fakt pochybuji a ani s tím raději nepočítám. A to ještě si myslím, že s bratrem a jeho ženou vycházím dobře. Znám ale rodiny, kde si jdou dospělé děti po krku hlavně kvůli penězům
Předchozí