já tam manžela chtěla. Například proto, aby se ke mně chovali líp, kdyby třeba prudili a já se nebyla schopná bránit. Věděli jsme oba přesně jak si porod přeju a on tam byl to myšlení schopné ego, tj zástupce mého mozku, zatímco já jsem odcestovala kamsi do astrálních krajin....Při prvním porodu mě pět hodin v kuse masíroval ve sprše tak urputně, že mu skoro ochrnula ruka. Bezvadně pomáhal při tlačení, nadzvedával a držel mě. Při druhém porodu povinně dozoroval aby nám synáčka nevyměnili, což se nám stalo v podolí- sice ne na porodním sále, ale později v sesterně. Byla jsem paranoidní a nechtěla jsem pustit chlapečka z očí. Nemůžu říct, že bych bez něj ty porody nedala, ale prožít je s někým koho tak miluju jako manžu bylo príma.