Mne teda docela děsí, když někdo řekne (napíše), že by chtěl třetí (čtvrté, páté...) dítě proto, že by měl doma ještě jednou rád miminko. Cítím z toho přesně ten typ mateřství, který je entuziastický z představy bezmocného a zcela závislého jedince, jehož cílem je naplnit nutkání "starat se, pečovat a býti bezmezně a bezpodmínečně milován a potřebován". Tenhle typ matek dost často dělá odrostlejším dětem peklo ze života, neboť nesnesou pocit, že drobeček už na ně není odkázanej, dělá si co chce a ani roztomilej už není.
Podle mne je chuť mít doma ťuťu ňuňu miminko jedna z nejhorších možných pohnutek k rozmnožování. Horší je snad už jen ta, když si někdo spočítá, že se mu to vyplatí kvůli přídavkům a různejm sociálním dávkám...