jojo, je to pruda.
Dcera 4,5 r, synek 1,5r. Oba drčej a hučej celý dny. Mladší na to že je kluk mluví celkem obstojně, no a hlavně jejako ozvěna. Já nebo dcera něco řekneme a on už to opakuje. Další věc je, že se strašně opičí, takže když má dcera šaty (princeznovské, na hraní), synek je chce taky. Tož jsem mu jednou navlékla takové dceřiny džínsové šatičky, byl spokojený a děsně se mu to líbilo. Manžel když přišel z práce, tak ho málem kleplo, že má kluk šaty. No ale o pár dní později když tu byl s nima sám celý odpoledne, tak jsem večer přišla a měl je taky - sám muž mu je musel dát protože malej vřískal jak na lesy TAKY TAKY TAKY.
Dcera moc místa na sólo hraní taky nemá, navíc ona byla od počátku takový hamounek, kdykoliv k nám někdo přišel na návštěvu s dítětem (a bráška ještě nebyl na světě), snesla si hračky na postel a seděla na tý hromadě jak žába na prameni. Takže teď jsou bitky na druhou. Občas je prostě roztřídím do různých pokojů, střídavě spucuju dceru a syna. Neustále jsem jak rozhodčí. Nebaví mě to, nebaví. Ale když u nich jde o zdraví pokud po sobě jdou...... Dost se je snažíme udávat na střídačku babičkám, abychom měli čas aspoň na jednoho. Já když jsem s nimi celé dny sama, přijde mi že neudělám nic, malý je ničitel a koumes,než se ohlédnu už ukořistí co by neměl (taky už se dostane na stůl), tak třeba vánoční dekorace visí pouze na stěně pod stropem nebo na garnyži vysoko....