Já jsem u obou začala hodně brzo, protože jsem nevěděla, co takovým prtatům pořád říkat. TAkže v půlroce už reagovali dobře. Říkám je vlastně pořád, koupání, přebalování...Když to jde, tak i dramatizuju. Někdy stačí vykulené oči a prcek se směje.

Být Tebou, zkusila bych vydržet. Přeci jen, je to pro ní nové. Netlač na pilu, zařad to k běžným činnostem,at to není takové jakoby povinné, ted mi sedíš na klíně a budeme si říkat. Hodně štěstí.