Já jsem to dokonce plánovala, když se mi blížila třicítka a byla jsem pořád sama. Dokonce se mi jeden ženatý kamarád nabízel, že to zařídí:-(. Teď to považuju za blbost, neměla jsem představu do čeho bych to šla, ale tehdy na mě dost tlačily biologické hodiny a já měla pocit, že když už není ten chlap, že chci od života spoň to dítě. Nakonec to dopadlo skvěle, mám i manžela i dítě
,ale dopředu člověk nevidí, takže tehdy jsem to brala tak.