Jé tak to jsem ráda, že taky nejsem jediná! Mám 13m holčičku, zdravou, hodnou, veselou, bezproblémovou....ale my s manželem se necítíme na druhý, neb chceme ji platit cizojazyčnou školu, ale dvoum bychom nemohli. Jinak mým snem bylo mít 2-3děti, mít jednou velkou rodinu, ale představa druhého těhu, porodu ( i když nebyl tak šílený a dlouhý, ale tlak tam hrál velkou roli) a hlavně takové to sebepoznávání a taková ta pitlačka okolo, mne odrazuje . Miluji děti, ale já trpím, když dcerka má jen 38st horečky. Navíc, jak sem psala výše, je to bezproblémové batole, ale rozum mi říká ne. Normálně sem bývala nervní člověk, ale ona mne hodně zklidnila, ukázala nové hodnoty života, jsem mnohem spokojenější a šťastnější a v okolí vidím, jak je mají blízko sebe, jsou rodiče víc nervozní a já vím, že bych byla taky. Další věc je, že každé dítě je jiné, takže to druhé by bylo "náročnější". A štve mne, jak se mi to lidi snaží rozmluvit, výhody a nevýhody, ale oni mé děti nebudou zabezpečovat! My si ten život s ní užíváme, cestujem a dopřáveme si. No tak vždy říkám, ted ne, uvidíme a mám pokoj!