Já jsem také pořád čekala na ten správný čas, kdy to teda jako "bude to ono" kdy to budu cítit, "tak a teď chci mimi" , bydlení jsme vyřešili, svatbu naplánovali a pořád jsem to nijak necítila, je teda fakt, že v práci mi to sice bavilo, ale šéfové se chovali .
Mimi jsme vždycky oba chtěli a parner pořád že už a já že až za dva roky atd
Tak prostě asi měsíc po svatbě jsme si řekli, že to zkusíme a ono to hned vyšlo takže u nás tak a teď se nějak nemůžu přemluvit do druhé, přestože první je zlatíčko s ďáblíkem v těle