Za sebe ti neporadím, já toužila po dítěti od 15, ale manžel k tomu přistoupil takto:
na můj dotaz, zda se cítí připravený, odpověděl, že nepředpokládá, že se jednoho krásného dne ráno vzbudí a řekne: ták a jsem připravený. Prostě tenhle pocit se nikdy nedostaví, takže kam on dohlídne, je právě teď nejlépe připravený na dítě, jak může být.
(Samozřejmě když jsou splněny určité předpoklady jako věk, zaměstnání, bydlení, ale ani to není podmínkou).