Je to každého osobní rozhodnutí,kdy mít děti,ale otevřeně přiznávám,že mě to divné připadá. Kdyby mi dcera přišla v 18-ti říct,že si pořizuje dítě zcela určitě bych nadšená nebyla.
Nezbylo by mi nic jiného,než její rozhodnutí přijmout a spolu s ní se těšit na miminko,ale pořád bych měla pocit,že zbytečně zahazuje svoje "volné" roky,kdy by mohla studovat,cestovat atd. Samozřejmně může i potom až bude mít dítě velké,ale to není totéž. Jak si člověk pořídí dítě jednou pro vždy ztratí svobodu rozhodování,protože už nikdy nerozhoduje jenom za sebe.
Navíc je tu také finanční stránka. Řekněme si upřímně,že pokud člověk nepochází z vysloveně bohaté rodiny má jiné finanční zázemí v 18 a jiné ve 30-ti. A to je řekla bych také důležitá stránka. Je mnohem jednodušší být v pohodě,když člověk neřeší finance a může si dopřát co chce pro sebe i dítě. Jasně dítě může chodit ve zděděných dupkách a neřeší to,ale ono to není jenom o těch dupačkách,ale o dalších financích.