tak nějak jsem to měla i já, plánovala jsem rozdíl min. 4 (spíš více) let a nakonec nejsou ani 3 od sebe. V jednu dobu jsem měla dojem že ta naše princeznička by měla poznat že není středobodem vesmíru a nebude se všechno točit podle ní..... (první a velmi očekávané vnouče na obou stranách, tak holt měla ulehčený start). V rodině totiž žádné malé děti nemáme, takže jsem si řekla že si ty parťáky musíme pořídit sami S bráchou jsou na tom teď střídavě oblačno, ale jsou už i chvíle kdy si vyhrajou. Malej sice kvičí, ale nijak závratně zatím neničí (budou mu dva) (jenže pro ni je i jen pohled směrem k její hračce velké ohrožení, nj).

Já se ségrou jsme o 6, manžel s bráchou o 8 let. A oba máme se svými sourozenci dobrý vztah, možná má někdo lepší, ale oboustranně to považujem za OK.