Taky mám ráda děti. A děti měly vždycky rády mne. Jenom nemám ráda ty všechny věci kolem. Když máme se synem program, v rámci toho programu se s ním hrozně ráda zabavím a dost se "vyblbneme"... ale když přijdeme domů, chci mít svůj klid a ne ještě hrát karty Pokémonů, dělat večeři, dohlížet na to, aby jí snědl, aby si udělal úkoly, vyčistil zuby... to je šílenej opruz a snažím se mu vyhnout, jak to jenom jde. Kdybych byla chlap, je to snazší, jsem typickej "tatínek". Na "maminku" nemám dispozice.