sojko, ani jsem je neměla ráda. Padají jim chlupy, občas jim páchne z tlamy a jsou velcí a nepředvídatelní a mají velké zuby, nebo malí, vzteklí a lezou do postele.

Pak nastala potřeba být chráněna (po zásahu policie blízko a vycvičenými psy) a skončilo to koupením štěněte hlídacího psa. Tolik trápení jsem nikdy nezažila (operace, zlámané nohy, neposlouchá syčák, převazy, velká finanční i citová investice)
a asi proto se psů nebojím, jeho taky ne. I když jsem nedávno vymetla zahradu přes rameno a po břiše, je tako tank.


Do toho jsme mamče koupili hračku - jorka - a ta mrcha fakt může i do mojí postele.

Dříve nepřijatelné, nesmysl, nesnesu, - asi máme nárok na vývoj.