Kamarádka si pořídila ve 30 dceru s tím, že bude jedináček. O 10 let později jí zemřel bratr. Říkala, že to byl jeden z hlavních důvodů, proč si vše probrala ještě jednou v hlavě a ve skoro 40 pořídila druhou dceru.

Dle mého to vidí chlapi trošku jinak, myslím, že to u Tvého manžela není "jen" o věku. Ve svém okolí pozoruji, že přání další dítě vzešlo spíše z hlavy jejich maminek než tatínků.. A nebylo to právě "jen" o věku, ale všichni tatínci argumentovali jedním dítětem, kterému dopřejí vše nebo naopak starostí o budoucnost, a to bez ohledu na věk..Myslím, že ženy v sobě mají touhu po dětech mnohem silnější a jsou předem rozhodnuty pro ně nejen obětovat své pohodlí .. Ono opravdu vždycky nějak bylo a nějak bude. Děti se rodily vždycky a dnes určitě není horší doba přivádět je na svět než kdy jindy. To se zvyšují naše nároky. Samozřejmě každý rodič chce pro své dítě to nejlepší, ale bez peněz se může ocitnout každý, teď jde o to, co má v hlavě a snad i v srdci.. Náš známý, chytrej kluk, ve škole "blbnul", takže ho "vylili" už ve druháku na gymplu. Jeho otec řekl dobře, starej se o sebe. Začal pracovat v pekárně, dostal rozum a dodělal si i vysokou, to už měl dvě malé děti.. Každý svého štěstí strůjcem..
Mimochodem - navíc leckterý tatínek ani nemusí sejít věkem, stačí se rozvést s maminkou a dítě ho pak vidí párkrát za rok