Ahoj,
nevím přesně, kam to zařadit, RaR se mi zdálo tak nejvíc odpovídající - týká se to respektování i výchovy.
Příklad z praxe:
Mám občas na hlídání 4-letou holčičku, která chodí se synem do školky.
Dnes jsme se cestou domů stavili v obchodě a po příchodu domů jsem přišla na to, že si malá přinesla z obchodu bonbonky.
Důrazně jsem jí vysvětlila, že věci se z obchodu jen tak brát nesmí, že kupovat může jen máma a táta a braní bez peněz je vlasně krádež.
To už malá začala natahovat a sama navrhla, že to zítra vrátí.
Když si ji maminka přišla vyzvednout, sama jí ukázala sáček s bonbony s tím, že to zítra musí vrátit do obchodu.

Z pohledu dítěte:
Nechápou to jako krádež, bonbonky nijak neschovávala, dokonce se pídila, kde má ty bonbonky co si přinesla z obchodu.,
Ale přeci - ve 4 letech už musí vědět, že se to nedělá /doma je dobře vedená a hodně chápe/.

Z pohledu mého:
Pro mě bylo důležité, aby si uvědomila důsledek svého jednání.
Přemýšlím však, jestli moje reakce nebyla až příliš - třeba ta zmínka o krádeži.

Jak byste k věci přistupovali vy?