moje dcera asi do 2,5 roku. Měla ho na noc, přes den jsem ho schovávala. Od dvou jsme mluvili, že ho hodí kačenkám, jako její kamarádka. Jednoho dne se rozhodla, že ho vyhodí sama. Vyhodila, v noci pak natahovala, že ho chce, ale sama si ho vyhodila . Bylo to úplně v pohodě.
Stejně stará holčička kamarádky měla dudlíka do třech. Bohužel jí ho dávali i přes den (třeba na divadýlko), chtěla ho opravdu pořád. Přece jen taková velká holčička už uklidnění jako miminko nepotřebuje. Nakonec ho rodiče jednoho dne sebrali. Holčička plakala, chtěla ho (jakoby se ztratil a nemohli ho najít). Ale už druhý den to bylo lepší a třetí úplně dobré.