Čtvrtinový plat, přesněji zhruba 1/3 ve srovnání se Spolkovou republikou Německo je dán také pasivitou Čechů, zvláště zaměstnanců. Kdo je spokojen a neprotestuje, nezaslouží do velké míry ani vyšší plat. Zdejší politici a zaměstnavatelé žijí v zemi, kde stávka je vždy krajně podezřelá. Kde se požadavky například jednotlivých profesních skupin nikdy ve společnosti nesetkají s kladnou odezvou, či elementární podporou. Nevědomost, pasivita, strach a obavy se podepisují na ochotě stát se zaměstnavatelům i vládním politikům rovnocenným partnerem. Pro mnoho Čechů je nepochopitelné, že v zemích jako jsou Francie, SRN, Itálie, Španělsko, Belgie se stávkuje v menším rozsahu prakticky každý týden, ve větším rozsahu s dopady na dopravní infrastrukturu vícekrát do roka. Tak se nikdo snad nemůže divit, že spokojeným zaměstnancům netřeba přidat nad míru inflace. To, že se zde posledních několik let přidalo více, má příčinu ve velké stagnaci a propadu mezd, platů mezi lety 2010 až 13 - 15. Nemusíme se hned srovnávat s Německem, ale srovnatelné Slovinsko má zhruba o 50 % vyšší mzdy. Jsme na chvostu EU. Našimi konkurenty jsou země V 4 spolu s Bulharskem s Rumunskem. Státy jako Estonsko nám začínají unikat. Pokud zde budou nabízet zdravotní zařízení mzdy kolem 35 tisíc hrubého pro kvalifikované zdravotní sestry s 20 letou praxí pracující u lůžek v nepřetržitém provozu, je něco hodně špatně. Potom se lidé nedivte, že odchází do Saska, Bavorska, Rakouska. Po nostrifikačních zkouškách jsou plně kvalifikovány v tamních nemocnicích. Bulharky a Rumunky a Slovenky dominují v tzv. domácí péči o seniory třeba v Rakousku. Víte, lidé chtějí žít dnes a ne stále poslouchat prospěchářské politiky, že jednou snad bude lépe. Ale zapomínají dodat, že jen pro ně. Přitom lidé jsou zde v průměru více sedření v práci než ve vyspělejších zemí. O atmosféře na pracovištích ani nemluvě. A nakonec i důchod je tam o něčem jiném.