MOje dcera se nebojí, což není nic zvláštního, zvláštní je, že se nebojí "bubáků" ani tmy, i když byla od útlého dětství masírována filmy typu Pán prstenu, Draci ohně a ledu, Hellboy a veškerý můj dobronoční repertoár se týká vymyšlených příběhů o dracích, malých upírkách, zombiích a tak podobně. Vzhledem k mé profesi z nás o upírech jak o chlebě a Niki nevadí ani tma, ani divné zvuky... je to vlastně docela paradoxní.