Omlouvám se, diskuzi jsem nečetla celou.. reaguji na příspěvek Elenji, a to mou odpověď ještě obrátím

Nevím, v kolika manželství v mém okolí se neprovozuje sex, ale to, že se provozuje také není důkaz funkčnostni manželství.. Vztah podle mě není jen o sexu, ale ani o věkovém rozdílu, důvěře, pochopení, to jestli spolu máte děti, prostě každý jsme jiný.. Někdo potřebuje říkat "miluju Tě každý den", někomu přijde hezký spolu mlčet.. Hlavní je "ladit" s tím druhým.. Na druhou stranu, kdyby jim to neklapalo v něčem jiném, než v sexu.. a jejich manželství by na něm bylo postaveno , proč né?

Podle mě je nejdůležitější, že manželství je vztah dvou lidí (tedy v našich zeměpisných šířkách ) Vlastně jedno slovo mi vypadlo - rovnocenných lidí. Pokud má někdo z nich nějaký problém, měl by ho vyslovit a oba ho řešit.. Pokud se problém nepodaří vyřešit, navíc je to problém zásadní, nedokážu si představit, že bych žila s někým s myšlenkou v hlavě "nějak to s ním vydržím.. než si najdu druhého"

Jinak - nechápu, co všechno dokáže člověk říct o partnerovi, se kterým až dosud žil/žije. Není mi dvacet, než jsem poznala svého muže, potkala jsem i pár jiných , přestože jsme se rozešli, nikdy bych o nich nevyprávěla nic špatného. Styděla bych se , i oni byli součástí mého života.