Jájo, já tě chápu.

Ono se snadno řekne - jdi to toho...jenže každej má jiný startovní podmínky.

Kdybys měla ochotný babičky, třeba, co by pohlídali, případně peníze na paní na hlídání nebo úklid, tak je to taky jiný.

Ještě - já mám dvě známé, co chtěly tři děti. Když bylo starším kolem 5 a mladším kolem dvou let přišly do jiného stavu - s jedním dítětem. Jenže následně se právě ukázalo, že ty prostřední děti jsou "problematičnější na péči" a nastal dost problém. Vzteky, nemluvení, do tří let na plenách, vzdorování nočníku, taky potřeba používat kočár, protože prostřední děti obou neposlouchají, prostě se vyvíjejí trochu nestandartně...a máma před porodem s "bubnem" už neměla morál celkem nic řešit. A ted má do toho ještě malý mimino.

Takže když se budeš rozhodovat, bud připravená "na nejhorší" pak můžeš být jen mile překvapená.

A sílu vašeho vztahu a manželovu ochotu a možnost ti pomoct zvaž taky. Ne každý vztah ustojí velkou zátěž. A ne každý chlap může a chce pomoct. Ty bys v tom podle toho co píšeš jinak lítala úplně sama, což si nedovedu moc představit.