Ahoj, můj dotaz je spíš pro maminky, co nad výchovou svých dětí přemýšlí a chtějí ze svých dětí vychovat sebevědomé, asertivní, ale přátelské a milé bytosti.
Určitě jste zažily situaci, kdy nějaké dítě přijde na hřišti k vašemu a třeba ho bouchne, nebo mu při společné hře hodí písek do očí. Jeho maminka se dívá jinam, nebo nic neřekne. Dítě to evidentně udělalo schválně, protože má třeba zlost, že nemá stejný kyblíček jako moje dítě, nebo jen tak ze zlomyslnosti(některé děti prostě mlátí a kopou ostatní děti jen tak).Ona v tomto případě buď ufňukne, drží hračku, kterou po ní dítě chce a s kterou si zrovna hraje a nechá do sebe bušit, nebo se zvedne trlí si oči plé písku a odejde. Jak je nejlépe se v takových situacích chovat? Chci, aby si uvědomila, že není správné, když ji někdo mlátí, nebo se k ní chová škaredě a nezafixovala si tuto situaci jako normální.
Mám dítě staré dva roky, je neagresivní, trochu lakomé(nechce moc půjčovat hračky, ale už se učí, že pokud si s někým chce hrát, tak lakomá být prostě nesmí), ale nikoho nebije, nebo nedělá naschvály.
Vím, že spousta z vás má názor nezasahovat, ale je to vůbec správné, pokud víme, že našemu dítěti někdo ubližuje a že bysme ho měly trochu popostrčit k tomu, aby si nenechalo všechno líbit? Některé maminky ke svému dítěti, kterému se ubližuje, přiběhnou a chlácholí ho. Jiné se pustí do slovní bitky s druhou maminkou, nebo agresívnímu dítěti nadají.
Co je správně? Máte někdo něco načteno, nebo můžete poradit ze své vlastní zkušenosti?