Z vlatní zkušenosti jsem toho názoru, že to spraví čas. Můj dvouleťák měl z dětí taky velký respekt, takže jsem mu pomáhala, třeba šla s ním, když si chtěl něco půjčit od někoho na pískovišti a tlumočila mu, pomalu se zlepšovalo. Je dobré dítě podporovat a dávat mu najevo, že maminka mu pomůže, když bude potřebovat. Do školky bych ho nedávala. Můj začal chodit ve třech letech a byl z dětí stresovaný, ve čtyřech už je v pohodě. Počkala bych ten rok, prostě některé děti jsou citlivější a potřebují to bezpečí domova déle.

Ještě můžu napsat, že kolegyně se kdysi bála, že její bojácný předškoláček se jí bude držet za ruku do konce života a v osmnácti už cestuje s kamarády po Indii, takže bych se nebála, ono i ti citlivější se otrkají.