Ten muj trval chvilku - asi ani ne 5 min (ale nevim, byla jsem ze vseho tak hotova...)- fronta prede mnou, fronta za mnou. Bylo to (pro me) neprijemne, pripadala jsem si jako nejvetsi spina. Nacestovano mam pomerne dost, ale takhle prasive jsem si nikde jinde nepripadala.

Objektivne to chapu - je to jejich zeme a hrne se jim tam moc lidi uplne ze vsech koutu sveta.

Takze za me: nachystat si odpovedi, mile se usmivat (nebo se aspon tvarit neutralne), odpovidat na otazky a vypadat nekonfliktne. Myslenky typu "co si to dovoluji" me samozrejme napadaly taky, ale tohle opravdu neni vhodne misto ani doba na jejich ventilaci. Proste delat co chteji a myslet si svoje.

Navic si myslim, ze na me jeste nebyli nijak extra hnusni - to spis moje nervozita a unava, rodiny z Indie (ci co ja vim odkud - meli sari a obrovske kartonove krabice prevazane provakem misto zavazadel) to mely urcite horsi.