Ireno, nad tím už jsem taky přemýšlela. V dětství se mi stalo, že mi teta dala hlídat štěně a mě se na něj vrhl novofundlanďan a normálně ho masakroval. Pes mi utekl na silnici a zajelo ho auto. Dodnes cítím tu bezmoc a i jako dospělá si vůbec nejsem jistá, co bych udělala. Jestli vzít psa do náruče a riskovat zranění. TUhle jsem viděla paní jak vyrvala svýho mopse retrívrovi s tlamy. Byl porafaný a ta paní po něm s ledovým klidem hrábla a v ruce měla roční děcko. Přišla mi jako Xena, přitom neměla ani 50 kg a žádná ranařka od pohledu.