Ahoj, přesně si to nepamatuji, ale vím, že dcera měla zájem o brášku už od narození. On zase dělá vše, co ona. Jsou super dvojka, mám radost, že se mají rádi. Dělá to i dobrá konstelace - starší dcera klidná, syn neposeda a vztekloun. Dcera si nechá všechno líbit, spíše pláče a žaluje, když jí syn něco dělá(třeba sedí na hlavě ). Momentálně mi vyhovuje to žalování víc, jelikož kdyby se dcera bránila a odstrčila ho třeba hlavou na topení, případně mu oplácela stejně, tak bychom byli pořád někde na šití. Máme kliku, že pořadí není obráceně, nebo že nemáme takové rarachy dva. On už i ten jeden by potřeboval extra člověka jen sám k sobě. Někdy na něj nemám nervy ani já, dcera má svatou trpělivost.
Chválím, chválím. Doufám, že jim to vydrží.