Já mám arachnofobii jak hrom už od dětství, a to fakt šílenou. Neporadím, jen mě napadl ten smeták a pořádně ho přimáčknout. Do sklenice bych ho nechytla ani za nic. Slyšela jsem, že někteří pavouci skáčou, nemůžu se proto k nim ani přiblížit, šílím při představě, že na mě vyskočí a to bych vypustila duši nebo měla zástavu srdce. Takže soucítím, tudíž bych pokoj zalígrovala a spala v jiné místnosti a ráno bych požádala nějakého rodinného příslušníka, aby ho našel a zlikvidoval.