Také jsem tyto pocity měla, vracely se a zase mizely, nejvíce se to vrátilo v malého roce. Teď je mu rok a půl a myslím, že jsem v pohodě, i když času moc stále nemám. Říkám si, že jednou to skončí a já si zase budu užívat, jak budu chtít (vždycky si připomenu, kolik "starších" ženských jsem viděla si někde užívat). Takže teď si snažím užívat to, co je, dětství svého syna, rychle to utíká. Díky tomu, že jsem zvládla (snad) tohle, se mi zase zlepšil vztah k muži.