To mívám taky. Na mě platí jediný - vyblbnout se. Teď jsem neměla dcerku deset dní doma. Chodila sem pařit, usínala sem ráno, do práce chodila s kocovinou, nespávala sem doma, dělala sem blbiny, který sem se už dlouho neodvážila a bylo to super. Jenomže hrozně vysilující. Teď je dcerka zpátky, a já taky. Můj normální život zpátky. Nudnej, trapnej život, ale tak nějak klidnej a pohodovej. Takže blbnutí zase až za rok :) Jo, a pomohlo to. Pokud to jde, zkus vypnout. Jakkoliv. Vypadnout, udělat si radost, být jenom se sebou. Vím, že to dycky zařídit nejde, ale kdyby okolí tušilo, jak moc je to důležitý, možná by byli svolnější a pomohli. Zkus to.