co si tak vybavuju pár takových osudů lidí, které jsem kdysi znala:
1) maminka zaměstnaná, první rozvod ještě před nástupem do školy, další rozvod s dalším tatínkem někdy koncem ZŠ, velmi chytrej (a krásnej) kluk, umělecky nadaný…. střední uměleckou školou se ještě protloukl, ale dalších 20 let bohužel. Před nějakou dobou byl i v televizi, říkal sám, že šel do první třídy nikoho to extra nezajímalo…, peníze mu nechyběly. máma ho pak hodně dlouho tahala z průserů, ale ten táta prostě nikde…
2) dítě z diplomatické rodiny, na celoročním internátě byl sám někdy od 14 let. Rodiče služebně v cizině. na drogách od nějakých 16 nebo 17 - 20 let – nedávno jsem ho viděla v obchodním centru, tipuju na heroin
3) předčasné úmrtí otce, matka sama na 3 děti, později se znovu provdala, otčím špatný…o jeho dalším osudu ale nic nevím

faktorů může být hodně, ale ta nepřítomnost otce se u těch kluků nějak dost opakuje (ačkoliv matky někdy dělaly všechno, co mohly, nebylo to nic platné).