Žabátko, já ti rozumím. Problém je v tom, že každý se srovnává s úrovní života, jaká je v daném místě obvyklá. A každý se dívá spíš nahoru, málokdo si řekne "tak dobře jako támhleti se mít nechci, to je zbytečné, mně stačí fazole a základní vzdělání". Každého spíš stresuje, když se má hůř, než druzí. Takže to je začarovaný kruh a lidí, kteří půjdou cestou početných rodin a dobrovolné skromnosti, bude vždycky minimum a ostatní se na ně budou dívat podezíravě.