Lelo - víš, jsme na tom naprosto stejně. Snad tě potěší aspoň tohle zjištění. Úplně, i s tou prací (u mě je to tak 2-6 dnů v měsíci + příprava, na září už mám domluvených několik dní, jak se těším) ...nemám pocit, že krním, přece jen jsem pořád jednou nohou v práci, ale chybí mi každodenní kontakt s jinými lidmi než maminami a taky takový ten pocit, že je toho za mnou víc vidět, než 10 minut uklizený pokoj (pak už to vypadá zase jinak...) Navíc my jsme pořád někde, jezdíme na výlety, jsme dostatečně akční, ale s dětmi, hlídání mám, jen když školím, jinak ne, děti jsou jinak 24 hodin se mnou....
Miluji svoje holky, ale už dlouho dělám chůvu, když co 2 minuty slyším "mamí", tak taky už nejásám...

Spousta z těch, které jsou nadšené z toho, že jsou s dětmi jen doma, si neuvědomí, co to s nimi dělá. My si to alespoň přiznáme a to nejsme na klasické RD. Vždycky, když vidím spory matek na hřišti o kyblík nebo lopatku, tak si říkám, to snad ne... přemýšlí ještě i o něčem jiném... Školila jsme i pro MC, někdy to bylo docela zajímavé vidět, že jsou holčiny, které chtějí zpět do práce, ale za 6, 9 let si třeba skoro ani neotevřely noviny... a ve svém oboru nedělaly vůbec nic...

Koukni se na film Mateřské galeje, může to být i horší a písni mi kdyžtak na mail, vracíme se po měsíci na chalupě (kam manžel dojížděl jen o víkendech) do Prahy a co takhle se sejít?