Nebojím se, těším se na ten výsledek .
Poprvé jsem se nebála, protože jsem netušila, co mě čeká, a teď se taky nebojím, protože to, co mě potkalo poprvé, byl relativně pohodový porod, tedy co se mého fyzična týká. Sice mě strašili špatnými ozvy miminka a možností císaře kvůli jeho nedostatečnému okysličování (a porod jsem musela proležet celý na zádech bez možnosti pohybu napojená na monitorech), ale nakonec to bylo vše ok, jen mimi bylo moc líné (což tedy teď v jejích dvou letech fakt dál tvrdit nemůžu). A rodím opět s epidurálem, nedám na něj dopustit.
Přeju i tobě, ať je ten strach co nejmenší a v pohodě to i s prďolkou přestojíte.