hele, chápu že tě asi štve to, že ty na něčem makáš (škola, uživit se) a ocenění nikde, a slečna sestra si "vrzla" a jsou z ní všichni hin. Ale ve skutečnosti opravdu není nijak zvlášť o co stát, být v 17ti matkou. A jestli tě bude poučovat ona, je to tím že s ní mlátí hormony a krapet zeslepicovatěla. Jediný co potřebuješ udělat ty je - přenést se přes to, žít si svůj život, neřešit něco co ti nepřísluší a věnovat se tomu co závisí na tobě.

Já mám třeba krapet výčitky vůči své mladší sestře - jsme o 6 let, já děti mám 2, a ona když viděla jaký to byl místy záhul se zařekla, že děti nechce.... Teď je ve věku kdy já jsem byla poprvé těhotná. A ona nechce ani slyšet.... ani na žádné později nebo tak. A ne že by ji rodina k tomu nějak poňoukala, spíš ona sama se takhle vyhraňuje.... Neberu jí to, myslím že to na ni stejně přijde, navíc k mým dětem se chová hezky "tetičkovsky", ale tak nějak zkoukla jak mi to pocuchalo nervy a postavu a tak čili se cítím trochu nepříjemně že jsem jí nastavila i ty horší stránky mateřství k nahlédnutí......