Ahoj, nevím, jestli neopakuju, co už napsali přede mnou. Je to těžký :( Ale jestli dupnout, tak radši co nejdřív, nečekej, až z toho baráku a samoty s dětma budeš totálně psychicky vyřízená a dupnutí tě bude stát mnohem víc energie. Obětování se je cesta do pekla, oběť vždycky začne nenávidět toho, pro koho se obětovala, prakticky tam už není místo pro normální vztah. Otázka je, co z toho dupnutí může vzejít. Jestli je manželovi jedno, jak se na to díváš ty a oběť po tobě bude vyžadovat, budeš vůbec schopná a ochotná v tom vztahu dál fungovat? Teď mě napadá už jenom Betty McDonaldová, jak se dvěma malýma holčičkama utíkala ze slepičí farmy zpátky do civilizace k matce a sourozencům...